Bříza, jíva, topol. Pylová sezóna začala a čekárny alergologií se plní pacienty

Pana Jakuba potkávám na cestě od lékaře. Že by si měl co nejdříve vyzvednout recept na prášky proti alergii, věděl už několik týdnů. Pylovou situaci totiž sleduje na svém chytrém telefonu. „Tady mám aplikaci Pylové zpravodajství, kde se každý týden zobrazuje aktuální pylová situace. Zrovna vidím, že jsou ve vzduchu alergeny jako bříza, vrba jíva. To je pro mě zrovna to nejhorší období,“ komentuje.

Právě pyl břízy patří mezi nejsilnější alergeny. Pan Jakub proto teď stejně jako mnoho dalších alergiků zůstává co nejvíce doma. „Kašlání, smrkání, rýma, oči mě pořád svědí, to je asi nejhorší. Prášky sice pomáhají, ale už se mě ta alergie drží několik let a je to stále horší, takže přemýšlím o tom, že bych zkusil imunoterapii,“ popisuje své obtíže.

Jak potvrzuje přednosta oddělení alergologie Fakultní nemocnice Olomouc Jaromír Bystroň, alergenová imunoterapie je jednou z nejúčinnějších metod, jak alergii léčit. „Klasické vakcíny, jako jsou kapky pod jazyk, hlavně třeba pro děti, nebo injekce, jsou na různé druhy alergenů. Pyly jarních stromů, na roztoče a na cokoliv dalšího. Těch možností, jakými alergiky léčit, máme podle mě dostatečnou škálu. Jsme na nejlepší světové úrovni, co se týče léčby alergie,“ říká.

V Česku trpí podle Bystroně nějakým druhem alergie zhruba každý čtvrtý člověk. Pylová patří k těm nejčastějším. „Víme, že 60 procent celkové světové populace má vlohu být alergik. Samozřejmě ale záleží na prostředí, ve kterém člověk žije, na způsobu života, jestli se ta alergie u něj projeví, nebo ne. Ve městech je mnohem horší rozptýlení vzduchu, a když mezi ty domy vniknou pyly, tak se tam udržují ve vysoké koncentraci a ty alergie se můžou tím snadněji vyvíjet,“ vysvětluje lékař.

Lidé citliví na pyl mají zároveň vyšší šanci, že se u nich projeví astma nebo další alergie, třeba na včelí bodnutí nebo na potraviny.