Budějovická „Lannovka“ nemá s lanovkou nic společného. Nese jméno loďmistra a obchodníka Lanny
Místní název „Lannovka“ vyvolává v těch, kteří České Budějovice příliš neznají, otázku po ocelových lanech a zavěšených sedadlech. Kdo však zná jednu z důležitých českobudějovických ulic, ten ví své. Tato Lannovka se totiž jmenuje po významném rodákovi ze Čtyř Dvorů, loďmistru, staviteli a obchodníku Vojtěchu Lannovi, který se psal se dvěma en.
Původně se jednalo o cestu vycházející z centra města směrem na Třeboň, a tak plnila funkci jakési výpadovky. A jmenovala se různě.
Od první poloviny 19. století se jí říkalo Stará cesta, v červnu 1945 dostala jméno po sovětském maršálu Malinovském. To jí vydrželo dokonce ještě po sametové revoluci, do roku 1991.
Před druhou světovou válkou byla Lannova třída rušným místem plným života a obchodu. Sídlily tu koloniály, restaurace, kavárny, vinárny i likérky, velkoobchod smaltovaným nádobím, dům nábytku i banky se směnárnami.
Oficiální název Lannova (německy Lannastraße) byl úředně zaveden 8. června 1875 a od té doby jí prakticky nikdo jinak neřekl.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Řeka Nežárka nemá pramen. Vzniká soutokem dvou jiných říček uprostřed Jarošova nad Nežárkou
Řeka Nežárka má tok dlouhý 56 kilometrů. Zatímco její soutok s Lužnicí si lze prohlédnout ve Veselí nad Lužnicí, její pramen bychom hledali marně. Žádný totiž nemá.
-
V devadesáti se oženil a zplodil děti. Věk zřejmě nejstaršího Jihočecha ale archiváři nemohou ověřit
Před Vánoci roku 1757 zemřel v Ostrolovském Újezdě na Českobudějovicku Vavřinec Pokorný. Kronikář zaznamenal, že mu bylo 112 let a většinu života sloužil v armádě.
-
Poslední rytíř svatého Václava se narodil i zemřel na zámku v jihočeské vesnici Černětice
Jihovýchodně od Volyně se nachází vesnice Černětice, jejíž hlavní dominantu tvoří barokní zámek. V tomto zámku se 10. dubna 1789 narodil Bedřich Jiří Zádubský ze Schöntalu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.