Čaga, málo známá „houba nesmrtelnosti“, má jedinečné léčivé účinky. Posiluje i imunitu
Houba čaga žije v harmonii se stromy, na kterých roste. Aby nenarušila fungování svého hostitele, roste jen pomalu. Vyskytuje se hlavně na břízách východní Evropy a ruské Sibiře. Co všechno dokáže vyléčit?
Čaga je bohatá na vitamíny skupiny B, minerály, enzymy i antioxidanty. Na Sibiři, kde má bohatou historii v tradičním lidovém léčitelství, ji dokonce považují za houbu nesmrtelnosti.
Tyto houby jedním z nejlepších zdrojů kyseliny pantothenové, která je důležitá pro činnost nadledvinek, a také trávicího systému.
Čaga je velmi účinná při posílení imunity. Se svými antioxidačními schopnostmi může pomoci také se snížením tlaku, a tak předcházet onemocněním srdce. Obsahuje živiny, které zvyšují počet bílých krvinek, díky kterým tak může tělo lépe bojovat proti vetřelcům, jako jsou toxiny, viry, bakterie, kvasinky a plísně.
Tato jedinečná potravina také posiluje červené krvinky a kostní dřeň – vyrovnává hladinu krevních destiček.
Připravit si z čagy čaj je jednoduché. Jak na to? Malý kousek houby povařte 30 minut ve větším množství vody a pijte jako čaj. Takový odvar vám vydrží i měsíc. Další den jen přidejte trochu čerstvé vody a povařte 1-2 minutky, takto můžete pokračovat, dokud čaj nezeslábne.
Čagový čaj si dopřejte 2-3 x denně. Mimochodem je výborný na kocovinu, má totiž alkalické účinky a tělo rychle detoxikuje.
Související
-
Bříza patřila mezi posvátné stromy našich předků. Věřili, že přináší očistu a podporuje nové začátky
Kromě bylinek a plodů z vaší zahrádky můžete sklízet i kůru a listy z různých stromů, které se využívají v lidovém léčitelství – jedním z nejznámějších je bříza bělokorá.
-
-
Hlívové rizoto
Hlíva je malý velký přírodní zázrak – posiluje organismus v boji s infekcemi a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. A navrch – dobře chutná!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
