Čedič ze Zlatého vrchu používali Holanďané na zpevnění svých mořských hrází. Teď už jsou unikátní vahrany chráněné
Čedičové varhany Panská skála v Práchni jsou známé díky filmu Pyšná princezna. Čedičový obr na Zlatém vrchu nad Lískou na Děčínsku tak známý není, proto ho pojďte s námi obdivovat.
Před bývalým čedičovým lomem na Zlatém vrchu nad Lískou si turista připadá jako trpaslík. Čedičové sloupy tam jsou vysoké až 30 metrů.
Lom byl na Zlatém vrchu otevřen kolem roku 1870. V roce 1940 byla v tomto lomu, i na sousedním Stříbrném vrchu, těžba ukončena a oba vrchy byly prohlášeny za chráněné.
Už před koncem druhé světové války ale byla těžba obnovena a pokračovala i po roce 1945. Podruhé byl Zlatý vrch vyhlášen chráněným územím v roce 1964.
Důvodem ochrany je dokonale vyvinutá sloupcová odlučnost – kamenné varhany. Materiál byl tak pevný, že ho v Holandsku používali na zpevnění mořských hrází. Směrem k okrajům se čedičové sloupy sklánějí do podoby horizontální – vytváří se tak jakýsi vějíř, jehož stěna je mírně převislá.
Lézt na skálu je zakázáno, jediní, kdo to mají povolené, jsou kamzíci.
Na Zlatý vrch dojdete po značených turistických cestách přímo z Lísky anebo od Křížového Buku – v tom případě si počkejte na jaro, kdy tam pokvetou celé lány vzácné měsíčnice.
Související
-
Rozhledna Růženka na Pastevním vrchu se stala Rozhlednou roku 2018
Netypická vyhlídka Růženka v Českém Švýcarsku získala titul Rozhledna roku 2018.
-
Rozhledna na Skřivánčím vrchu u Málkova
Rozhledna u obce Málkov stojí od roku roku 2011. Je železná, roštová, houpavá a s neobvyklými výhledy – na doly, uhelné i větrné elektrárny.
-
Stříbrník, Červený vrch, Ejemova chata nebo Frotzelova...
Výstavbu chaty s vyhlídkovou věží na Červeném vrchu nad Dobroměřicemi inicioval už v roce 1902 Ing. Josef Ejem, předseda lounského klubu českých turistů. Stavět ji ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
