Čertovka není jen v Praze, ale i v Brtnici. A spolu s ní strašidelné pověsti
Brtnice na Vysočině si dodnes zachovala půvab, který měla v časech, kdy na zámku žil šlechtický rod Collalto et San Salvatore. Úzké uličky, schody, průchody, na náměstí renesanční a barokní domy, majestátní budova bývalého kláštera. To všechno vrací návštěvníky do časů, kdy se věřilo na čerty a zbloudilé duše.
Čertovu ulici bychom sice na mapě městečka Brtnice nenašli, ale když se zeptáte místních starousedlíků, určitě vás pošlou na správnou adresu. Čertovka se říká Lipartově ulici. Podle pověstí - a je jich hned několik - se vám v tom místě mohlo poštěstit potkat čerta.
Lipartova ulice se nachází u kostela sv. Jakuba Většího hned vedle náměstí. Podle pověsti se v ní několikrát objevil čert. „Na brtnickém zámku kdysi bydlel jeden jihlavský prelát. Vracel se večer sám na zámek a potkal myslivce, který si při měsíčku prohlížel jakési lejstro," vypráví Soňa Plevová ze Spolku pro starou Brtnici.
Její otec staré pověsti posbíral a vydal jako knížku. Soňa Plevová pokračuje ve vyprávění: „Myslivec na papír pořádně neviděl a poprosil preláta, aby mu posvítil svou lucernou. Sluha Boží si hned všiml, že to je úpis jednoho brtnického občana peklu, a posvítil tak ochotně, až lejstro zapálil. A to shořelo. Z myslivce se v tu ránu stal rozzuřený čert, ale na preláta pod boží ochranou si netroufl."
Čertem může být i obyčejný mládenec
Další pověst, která se vztahuje k Lipartově uličce, říká, že si jeden místní mládenec chtěl nakrást na zahrádce ovoce a začernil si proto tvář, aby ho nikdo nepoznal. Místní ho zahlédli a spletli si ho s čertem.
A do třetice: jeden manžel prý chtěl postrašit svou ženu, která na něj byla zlá, a vyřezal z řepné bulvy hlavu čerta. Začernil ji, dal dovnitř svíčku a čekal, jestli se vystrašená žena polepší. Jak to dopadlo, už nám bohužel pověst neříká.
V Brtnici je tajemných míst mnohem víc, třeba u říčky Brtničky kde se prý v ulici Na Podmoklí zjevovaly mokré šlápoty. A starý zámek, který v posledních letech chátral, zase skrývá smutný příběh o zazděné Biance. Knížka Poklad na Rokštejně a další pověsti a báje z Brtnice a okolí může posloužit i jako průvodce po tajemných místech.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Budeme vycházet z presumpce viny, říká Tvrdík o trestání fanoušků. Sám z čela klubu neodstoupí
-
Za poklad u Zvičiny dostanou nálezci téměř 12 milionů korun. Podle kraje jde o výjimečný objev
-
Změna fiskálního plánu? Alena Schillerová si chce rozvolnit ruce k většímu utrácení, kritizuje Skopeček
-
‚Mise byla splněna.‘ Skončila evakuace lodi s hantavirem, na palubě zůstala část posádky





