Čertovu stěnu Bedřicha Smetany najdete na jihu Čech. Nabízí působivá skaliska i známou pověst

Dělí se tam dva katastry, loučovický a vyšebrodský. „Přímo v Loučovicích najdete připomínku Čertovy stěny, sousoší hlavních postav ze stejnojmenné opery Bedřicha Smetany,“ přidává další zajímavost starosta Loučovic Jan Kubík.

8 fotografií

Na vyšebrodské straně katastru můžete spatřit kromě přírodní rezervace i ocelové potrubí vedoucí k někdejší Spirově elektrárně. Před samotným vstupem do rezervace Čertovy stěny se totiž nacházejí dva znovuobnovené kanály. Jde o původní náhon hydrocentrály, která byla ve své době první velkou hydrocentrálou nejen na území Čech, ale i v rakousko-uherské monarchii. Nechal ji postavit Ignác Spiro.

Elektrárna byla dokončena roku 1902 a spuštěna v roce 1903. Tehdy byla největší vodní elektrárnou v Čechách. Přívodní kanál byl vyzděný kamenem, měl délku 1 650 metrů, šířku takřka šest metrů a byl přes tři metry hluboký. Výstavbou lipenské přehrady a svedením veškeré vltavské vody do podzemního tunelu ale ztratila vyšebrodská hydrocentrála svůj význam.

Ještě nedávno tu projížděly bagry a nákladní automobily a vyvážely z kanálu hlínu a odpad. Celý tento technický unikát se brzy změní v novou cyklostezku a sádky.

Přístup na Čertovu stěnu - cesta přes revitalizovaný Spirův kanál|foto:Hana Zajíčková

Čertova stěna - Luč

Ale pojďme na Čertovu stěnu. Dohromady zabírá 140 hektarů. Vznikla v roce 1992 sloučením státních přírodních rezervací Čertova stěna, která byla založena v roce 1956, a Luč založené roku 1934 na levém břehu řeky. Ta má 95 hektarů a převládá v ní Kamenné moře, což je něco jako druhá Čertova stěna na protějším svahu údolí.

Vzácné je toto území jak těmito kameny, tak tím, že tu roste takzvaný reliktní suťový bor a především velké množství jinak ohrožené cídivky zimní nebo růže převislé. Najdete tu i vřesovec pleťový, vlochyni obecnou a další. Ale pozor, protože jde o chráněné druhy, nesmíte je trhat ani k nim sejít z vyznačené cesty.

Při natáčení na Čertově stěně|foto:Hana Zajíčková

Jeden z vrcholů Čertovy stěny, Strašidelník, býval podle legendy slovanský posvátným místem, kde naši předci uctívali boha Svatoroha. Později se o této lokalitě začala šířit pověst o Čertovi, který tu měl v korytě řeky Vltavy vystavět kamennou hráz. Zadržená voda mu pak měla posloužit ke zničení a doslova spláchnutí nedalekého vyšebrodského kláštera z povrchu Země. Rarach své dílo ale nestihl dokončit, hráz se sama zhroutila a zbyly jen gigantické balvany po obou svazích údolí. Vyšebrodský klášter byl zachráněn a stojí dodnes.