Češi pijí alkohol hodně, v únoru je to jinak. Pomáhá „sucháč“ trvale změnit špatné návyky?
Češi pijí hodně. Podle různých průzkumů jsou mezi pětkou největších pijáků na světě. Na hranici rizikového pití se pohybuje asi desetina z nich. Do kampaně Suchej únor, která nabádá k měsíční abstinenci od alkoholu, se v letošním roce aktivně zapojilo 9 procent dospělé populace, což je přibližně 650 tisíc lidí.
Lidé drží Suchej únor zejména z osobních důvodů, aby sami zjistili, jak na tom s alkoholem jsou. „Spousta lidí to spojí i s tím, že se snaží věnovat lepší stravě, nějakému sportu, koníčkům. Berou to jako refresh organismu a životního fungování,“ vysvětluje manažer kampaně Petr Freimann. Kromě této osobní roviny je však podle něj důležitá i rovina osvětová – tím, že se někdo k měsíční abstinenci od alkoholu veřejně přihlásí, informuje i své okolí, že je to téma k zamyšlení. „Bereme-li v potaz, že je v Česku milion lidí na hraně rizikového pití, tak každý, kdo se do kampaně zapojí nebo ji nějak podpoří, vlastně pomáhá někomu dalšímu si vztah s alkoholem uvědomit,“ říká Freimann.
Kampaň nabízí kromě informací a podpory také možnost sdílet svůj příběh s ostatními. Právě na těchto příbězích je pak možné uvidět konkrétní benefity, které lidé prostřednictvím zkušenosti s abstinencí získávají. „Někdo si třeba během doby, kdy nepije, uvědomí, proč vlastně pil. Přes padesát procent lidí dlouhodobě zvolňuje s alkoholem,“ rekapituluje dopady „sucháče“ Freimann.
Jak se s věkem mění naše motivace pít? Kolik lidí, kteří si zkusili Suchej únor, pokračuje v abstinenci i v dalším období? A byl únor pro kampaň vybrán záměrně jako nejkratší měsíc roku? Poslechněte si ohlédnutí za letošním Suchým únorem s Petrem Freimannem.
Související
-
Pokud se ještě nerozvinula těžká závislost, je možné kontrolované pití alkoholu, říká psycholožka
Konzumace alkoholu je v naší společnosti běžná, tolerovaná a často nadměrná.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
