Česká akademie věd prošla vývojem. Mluvilo se v ní dvojjazyčně a pracovali tam jen muži

18. červen 2024

Naší nejstarší vědeckou organizací byla Královská česká společnost nauk. Mezi její zakladatele patřil třeba filolog Josef Dobrovský či první ředitel pražské univerzitní hvězdárny Joseph Stepling. V jejím čele později stál například historik František Palacký. Společnost se zabývala vědami humanitními i přírodními.

Protože si však udržovala dvojjazyčný charakter, mluvilo se v ní německy i česky, vlastenecky naladěné kruhy se snažily o vznik akademie čistě české. A nakonec svého cíle dosáhly.

Založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění schválil nejprve Zemský sněm a po něm 23. ledna 1890 i císař.

Instituce sídlila v nově postavené budově Národního muzea, která dnes dominuje pražskému Václavskému náměstí. Členové akademie se věnovali především filozofii, společenským vědám, historii, ale také přírodním vědám nebo umění. Prvním předsedou se stal architekt Josef Hlávka, který na stavbu muzea přispěl významnou částkou.

Po vzniku Československa se z učené společnosti stala Česká akademie věd a umění a mimo jiné umožnila členství i ženám.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.