Česká společnost ornitologická slaví sto let existence nejen s lidmi, ale i s ptáky, které chrání

Z původně zájmové organizace pozorovatelů ptactva se rozvinula v širokou organizaci, která kromě pozorování ptáků věnuje jejich systematické ochraně, vědeckému výzkumu, záchranným projektům, i koordinaci aktivit k ochraně ptáků, jejich biotopů a tahových koridorů v rámci celého světa. Stále však umí zaujmout také amatérské pozorovatele a milovníky ptactva nebo třeba poradit, jakou budku si nainstalovat na zahradu.

14 fotografií

Samotný vznik organizace je datován 5. dubnem 1926. Původně Československá společnost ornithologická musela pro častou záměnu své zkraty proměnit pořadí slov ve svém názvu, nicméně stále se věnuje studiu a ochraně opeřenců. Prvotní práce členů byla zaměřena spíše na mapování druhů, které u nás žijí a na jejich životní cyklus. Díky velkému množství členů, se podařilo nasbírat informace, které by například hrstce profesionálních vědců trvalo shromáždit několik staletí. I díky pozorováním členů ČSO mohly vzniknout například atlasy hnízdního rozšíření či základní česká lieratura věnující se ptactvu.

Čtěte také

I vaše okno může být pro ptáky smrtící pastí. Pomozte nám to změnit, nabádá zoolog Evžen Tošenovský z České společnosti ornitologické

Pozorování a zaznamenávání ptactva je ostatně prováděno i dnes. Například pravidelné lednové sčítání ptáků na krmítku v podobě Ptačí hodinky je určené i pro širokou veřejnost. Pozorování ptáků v jiných částech roku už ale vyžaduje jistou odbornost. Ptáci se totiž v olistěné přírodě těžko dají vidět očima a nastupuje potřeba je poznat po hlase. A právě zde nastupují členové ČSO, kteří jsou v tomto směru dostatečně zkušení. Kromě matování výskytu ptáků tak získávají odborníci přehled také o jejich množství.

Součástí je také mapování tahových cest ptactva. Ty jsou sice známé, nicméně migrace ptáků ať od nás na jih, či ze severu do zimovišť u nás, se rovněž proměňuje. Příkladem mohou být například čápi bílí, kteří už občas neodlétavájí na jih a zůstávají zde přes zimu. Druhý příklad jsou například hejna havranů, která byla v našich krajích před dvaceti lety v zimě běžná, zatímco dnes havrani stále častěji zůstávají na zimovištích v krajích severně od našeho území.

Probíhají také odchyty a kroužkování ptáků v době tahu, které pak umožní mapovat cesty i cílové destinace ptačích cestovatelů.

Česká společnost ornitologická je však prostřednictvím svých členů také poradit jak pomoci ptákům například stavbou budek na našich zahradách. Na nich dnes často chybí staré stromy, kde byly přirozené dutiny pro hnízdění. Umístění budek je může nahradit. Jaké budky, pro které ptáky a kam je umístit, aby jejich obyvatelé byli v bezpečí třeba před kočkami, i to se můžete od odborníků ČSO dozvědět.

Čtěte také

Ptačí hodinka přináší vědcům cenná data, říká ornitolog. Jak pozorované ptáky správně zapisovat?

Není bez zajímavosti, že se členové společnosti věnují také ochraně ptáků třeba při stavbách. Řeší jak například nevytvářet pro ptáky pasti v podobě velkých prosklených ploch, jak uchovat hnízdní prostředí třeba pro jiřičky, vlaštovky a rorýse. Nedílnou součástí je také například mapování tahových tras tak, aby se například větrné elektrárny budovaly tam, kde nebudou pro ptáky představovat nadměrné riziko.

Nedílnou součástí práce členů české společnosti ornitologické je také osvěta, zejména mezi dětmi. I když se zdá, že je ptáků v naší přírodě stále dost, existují druhy, které jsou ohrožené a zaslouží si nejen ochranu, ale i ochranu biotopů, ve kterých žijí. Jsou však i ptáci, kteří se naučili žít vedle lidí. I tito však potřebují respekt. A právě u nejmladší generace je dobré hledat budoucí ochránce a možní i členy více než stoleté České společnosti ornitologické.

A právě o její práci, o ptácích a jejich životě je i další díl cyklu Přímo z místa.