Česko země neznámá

2. září 2014
Dominik Mačas

- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 30. ledna si povíme příběh Waltera Sernera

Literární historie, a to i ta poměrně nedávná, ukrývá v sobě dosud nejedno tajemství. Tvorba německy píšících literátů v Čechách, zejména těch, kteří působili mimo pražské centrum v pohraničních regionech, je stále málo známá. Je až s podivem jak málo toho veřejnost stále ví například o osobnosti natolik výrazné a pozoruhodné jako byl Walter Serner, rodák z Karlových Varů.

Dr. Serner
Serner (vlastním jménem Seligman) se narodil roku 1889 v zámožné židovské rodině vydavatele novin Karlsbader Zeitung. Jeho pověstný temperament a vzpurnost se projevili už v mládí při studiích na karlovarském gymnáziu. Urazil několik členů profesorského sboru a maturitu musel skládat na gymnáziu v Kadani. V roce 1913 se stal Serner doktorem práv a vydal se na cesty po světových metropolích. Právní praxi nikdy nevykonával. O skutečných zdrojích jeho obživy panují legendy. Vydavatel Paul Steegemann, aby zvýšil prodejnost Sernerových knih, dokonce autora označoval za pasáka a majitele hodinového hotelu. Serner, vždy vybraně oblečený, elegantní a duchaplný, ale spíše vzbuzoval dojem diplomata a je pravdou, že měl během svého života několik mecenášů.

Definitivní vítězství dada!
Na počátku první světové války zavítal na své cestě Evropou také do Curychu, kde se seznámil s Tristanem Tzarou, Hansem Arpem, Richardem Huelsenbeckem, Hugo Ballem a dalšími literáty a výtvarníky, kteří zde tehdy působili. Společně s nimi pak stál u zrodu dadaismu. Serner je dokonce autorem jednoho z jeho manifestů - Nejzazší uvolnění (překlad Ludvíka Kundery). Aktivity curyšské skupiny nesou četné stopy účasti jeho skandální a mystifikátorské osobnosti. Na Dada soiré v roce 1919, kde četl svůj manifest provokativně otočený zády k publiku, obecenstvo ve vášních zdemolovalo sál. „Definitivní vítězství dada!" napsal o tomto večeru později Tristan Tzara. Heroické tažení pod vlajkou dadaismu ale netrvalo dlouho. Serner se dostal do ostrého konfliktu s Tzarou a jejich cesty se po společném působení v Paříži rozchází.

Literární tvorba
„Jako motýl fascinovaný světlem, byl Serner fascinovaný polosvětem kriminálních živlů, prostitutek, pasáků a odtud čerpal řadu podnětů do svých literárních prací" říká karlovarský historik Stanislav Burachovič. Sernerovu literární tvorbu ale český čtenář nezná. Jen porůznu vyšlo několik ukázek jeho básní, většinou v překladu Ludvíka Kundery. Walter Serner je přitom autorem řady kriminálních povídek, divadelní hry a zejména slavného románu Die Tigerin (Tygřice), který byl v roce 1992 také zfilmován.

Poslední cesta
Sernerův osud se začal naplňovat s nástupem nacismu. Ve třicátých letech se jeho knihy dostaly v Německu na index. V roce 1937 našel se svou budoucí manželkou Dorotheou Herzovou útočiště v Praze a pokoušel se vycestovat do Šanghaje. To se ale nepodařilo a místo toho byli oba deportováni do Terezína. V roce 1942 Sernerova stopa definitivně mizí v transportu „nach Osten" do neznámého vyhlazovacího tábora.