ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ

České betlémy jsou stejně výjimečné a mají stejně neopakovatelnou atmosféru, jako české Vánoce. Nádherná lidová zpodobnění evangelia o Kristově narození - svérázné krajiny, plné lidiček putujících do Betléma - ty často bývají děděnou památkou, samou historií rodů, jejichž dědové i vnuci přidávali k vyřezávané legendě svůj díl. O jednom z vůbec nejkrásnějších evropských pohyblivých betlémů, i o jeho geniálním tvůrci, jilemnickém řídícím učiteli Jáchymu Metelkovi, vypráví další z dílů cyklu Česko země neznámá. Ve výstavní síní jilemnického zámku, v příběhu nazvaném "Slyšte, jaká radost" s Eliškou Pilařovou a s ředitelem jilemnického muzea Janem Luštincem opět otevřeme onu kouzelnou miniaturu betlémské legendy...

Jáchym Metelka * 1853 + 1940 )
Tvůrce jilemnického betléma se narodil ve Sklenařicích jako syn tamějšího sedláka - rovněž Jáchyma Metelky. Tento horský písmák sbíral za pomoci vesnického učitele Matěje Hájka sklenařické koledy, a tak se vlastně uchovala jedna z jejich nejstarších sbírek, kterou roku 1939 použil ve své knize krkonošských koled i Josef Horák. V rozvětveném rodě se pilně stavěly betlémy, ani Metelkův syn " nepadl daleko od stromu". Je tvůrcem mechanického betléma, který už od roku 1913 svou poetickou krásou okouzluje jilemnické diváky, a to nejen v čase vánočním. V Jilemnici Jáchym Metelka působil dvaačtyřicet let jako učitel a později ředitel dívčí školy, ale také jako muzikant, historik archivář a včelař. Stál u zrodu jilemnického muzea.

O betlému
Ttvůrci lípových figurek z betlémského pohádkového příběhu si ani na horách příliš nelámali hlavy s bilbickou dějepravou a vesele vyřezávali zpodobnění všeho, co bylo vpravdě krkonošské a do krajiny kolem skutečného Betlehema mělo na hony daleko. Betlémští darovníčci i ostatní panáčci přinášeli tolik potěšení a pod betlémskou hvězdu se tak vešlo vše člověku milé, jak by to na světě mělo být. Ožívaly tak i polozapomenuté loutkové hry vytvořené z příběhu o svaté rodině a mudrcích od východu, hry které vrchnost zakázala pro příliš světské veršíky pánů principálů. - Betlém pana řídícího Metelky ale není jen mechanickou kuriozitou. Malé městečko ožívá podle skutečného scénáře, jako divadelní představení. Nejprve dvanáctkrát odbijí radniční hodiny , půlnoc odtroubí ponocný a dvanáctkrát se ozve ještě pořátní píšťalka. Poté andílci zamávají křidélky a sáhnou po svých harfičkách, troubách a klarinetech a betlém "probudí". Na obzoru přechází poušť s palmami v měkké modravé linie krkonošských kopců, pod betlémskou jeskyní se zelená tráva, kukačka si může strhat hrdélko, ve stráni se pasou ovečky a trkají neposední berani. Na podloubí starých domů mají napilno zedníci, kováři i ševci a tetky s košíky a nůšemi, na kopci se točí lopatky větrného mlýna, malého nezbedu konejší matka na zádech a chodí si po své práci, hned dvě kapely vyhrávají krkonošské koledy a k Betlému spěchají spousty zvědavců s dárky. Třista padesát je maličkých herců - lidi i zvířátka. Dřevař pracuje na pile pod lesem a naproti ,přes louku plnou hrajících si dětí,vochlíř zpracovává na vochli len.Pan řídící oba původně ve svých plánech oznámkoval jako "příliš lenivé", teď však mezi sterými provázky a závažíčky nataženými "za humny" na odvrácené straně betléma, tikají ty jejich tak rychle, že zvláště vochlíř překonává počtem a rychlostí svých pohybů všechny ostatní figurky. Jak by ne, má být přece jako živý a každý ví, co dá práce s vochlí námahy. Miniaturním měchy celé dílo ozvučily a stodvaačtyřicet figurek se pohybuje díky jedinému velkému závaží hodinového stroje. Jak předpověděl pan řídící: právě Betlém stal tím nejradostnějším exponátem z celého muzea, které Jáchym Metelka už přes třicet let doslova vlastníma rukama budoval, bránil proti nepřízni úřadů a neustále stěhoval z místa na místo.

Na Vánoce toho roku 1913 byl betlém hotov. Už tři čtvrtě století nezměněna časem svítí jeho polychromie a spolehlivě běhají droboučké měchy a závaží. Tento evropský unikát ožívá vždy alespoň na několik okamžiků v jilemnickém muzeu, jak si to přál jeho zakladatel, vzdělaný kantor, muzikant, umělec, historik i archivář - jilemnický pan řídící Jáchym Metelka.
Příběh o jilemnickém Betlému nazvaný Slyšte, jaká radost připravil v rámci cyklu Česko-země neznámá na neděli 20. prosince Český rozhlas Hradec Králové - redaktorka Eliška Pilařová, režisér Pavel Krejčí a mistr zvuku Jiří Václavíček