ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ

Firma Piette
Na počátku historie rodu belgických průmyslníků Piettů, byl generál Napoleonova vojska Louis Piette, který se účastnil tažení na Moskvu. Ten vlastnil zavedenou papírnu v Dilingenu a u něho se vyučili i oba synové Louis, spíše vědec a vynálezce - i Prosper, praktik a novátor. Rod pocházel z přímořského městečka Rivage a proto zvolili jako svou výrobní značku mořskou vlaštovku. Prosper Piette starší, který se zapracoval v papírně v Bubenči u Prahy, navštívil v roce 1866 Krkonoše, zakoupil od Ignáce Dytricha zastaralou papírnu v Maršově a hodlal se osamostatnit. Nejstarší Prospera Pietta zdědil po svém otci nejen obchodnické jméno a obchodnické schopnosti, ale také značnou část rodinného jmění. Papírnu v Bubenči - bývalý císařský mlýn byl přebudován na podnik s první výrobou cigaretového papíru u nás, bubenečskou továrnu na tapety i papírnu v Maršově, se dvěma na tehdejší dobu velmi moderními papírenskými stroji. Firma se zasloužila o některé vpravdě epochální vynálezy celosvětového významu, časem si pořídila i vlastní celulózku a brusírnu dřeva a v roce 1898 zaměstnávala už dvanáct set padesát dělníků. Vybudovala postupem času i výrobu lepších druhů tiskařských a psacích papírů a její výrobky šly na mezinárodních výstavách od úspěchu k úspěchu.Odbytiště měla firma nejen po celé Evropě, ale i v Africe, v Americe i v Asii.

Krkonošský Owen
Prosper Piette mladší se usadil ve Svobodě nad Úpou a začal se cele věnovat především své „pietce". Cele, znamenalo nejen péči o výrobu,obyt a zisky, ale také o tovární dělníky. Do historie rozvoje krkonošského průmyslu se zapsal jako osobnost vpravdě owenovská, i když mnohé zásady utopisty Roberta Owena byly pro majitele takového podniku, jakým byla „pietka", zcela nepřijatelné. Alespoň ve svém podniku považoval za nezbytné pozvednou sociální úroveň dělníků a opatření, která prosadil , platila mezi dělnictvem za vzorná. Poskytovala možnost nemocenského, invalidního a penzijního pojištění, spoření i půjček zaměstnancům, Umožňovala bydlení ve zdravých a prostorných domech i využívání vymoženosti do té doby nevídané - útulku pro děti zaměstnaných matek. V „pietce" bylo čisto a továrna byla obklopena zelení.

Otec Krkonoš
Nad ostatní příslušníky své třídy vynikal Prosper Piette de Rivage nejen humanismem, ale i vzdělaností a uměnímilovností. Svědčí o tom dary vzácných tisků i nemalé finanční příspěvky, kterými pozvedl úroveň Krkonošského spolku, této původně ryze vlastivědné společnosti. Opravoval horské cesty, podporoval turistiku a štědře přispíval na činnost nejrůznějších spolků. V horské krajině i v myslích zdejších lidí zanechal hlubokou stopu . Z Maršova, do té doby zapadlé vesničky začal budovat podle tehdy moderních urbanistických zásad městské centrum, z velké části financoval stavbu nového kostela. I podle svědectví pamětníků to byl člověk velmi laskavý a kromě vrozené noblesy i skromný Je známo, že například v místním hasičském sboru byl řadovým členem a ve spolcích skutečně pracoval. Také proto byl jmenován čestným občanem Svobody nad Úpou, kterýžto institut obec již sto let nevyužívá - a všeobecně byl také zván „ otec Krkonoš". Zanechal po sobě tolik práce, že ji ani více, než osmdesát uplynulých let nezahladilo.

Via Piette
Okolím Svobody nad Úpou dnes vede naučná stezka po stopách Prospera Pietta. Jde o vycházkovou trasu, vybavenou naučnými tabulemi , která seznamuje s kulturním památkami i poměrně divokými horskými partiemi v okolí Černohorského potoka. Překvapivě pestrý a zajímavý je úsek od Piettova pomníku k Modrokamenné boudě, kde nalezneme velký vápencový lom i zbytky středověkého důlního díla, kde se těžilo zlato a jiné kovy. Součástí Via Piette jsou i původní Prosperem Piettem upravené cesty, jako je i ta, pojmenovaná po jeho manželce -Růženina cesta, neboli Rosaweg, vedoucí k Rýchorám.

S Eliškou Pilařovou a soukromým badatelem Antonínem Tichým projdeme v dalším pokračování cyklu Česko -země neznámá, většinu míst připomínající „otce Krkonoš". Navštívíme jeho vilu, hrobku rodiny Piettů i proslulou továrnu „pietku" s vlaštovkami ve znaku.