ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ

Lidé si rozsáhlý pahorek při břehu Kouřimky oblíbili již v 5. tisíciletí př. n. l. Ze tří stran přirozenými srázy chráněné území s vlastním pramenem (Libušino jezírko) a dostatkem zemědělské půdy v okolí skýtalo ideální podmínky pro budování zprvu otevřených zemědělských osad. Původní osídlení z konce mladší doby kamenné vystřídalo již hrazené sídlo kultury řivnáčské, následoval lid se šňůrkovou keramikou, dále lid starolužický, keltové a následně i staroslované

V 9. a v první polovině 10. století se Stará Kouřim stává silně opevněným centrem mocného kmene Zličanů. Hradiště o celkové výměře asi 44 h chránila z jediného přístupného severovýchodního směru trojice do oblouku založených hradeb o celkové délce více než 1300 m. Ty tvořily z počátku jen dřevohlinité valy s 12 m širokým a 5 m hlubokým příkopem. Fortifikace je dnes rozpoznatelná ve formě valů. Archeologický průzkum z let 1948-62 lokalizoval polohu vstupních bran, pravděpodobně náboženský prostor u Libušina jezírka a nedaleké pohřebiště knížecího rodu. Ve střední Evropě jedinečná je 89 m dlouhá a 4 až 6 m široká dřevohlinitá shromažďovací hala v akropoli hradiště

CZN 090322 - Nová Kouřim - pohled od Lechova kamene|foto: Soňa Jindrová

Lechův kámen
Zajímavý útvar osamělé rulové skalky potkáte na samém okraji hradiště Stará Kouřim. Dovede vás k němu žlutá turistická značka. Lechův kámen je asi 3 m vysoký a jeho obvod je zhruba 30 m. Leží nerušeně uprostřed polí a užívá si jedinečný výhled na královské město Kouřim. Poblíž se nachází geografický střed Evropy - průsečík 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky.

CZN 090322 - Lechův kámen|foto: Soňa Jindrová

Název kamene, který nejspíš pochází až z 19. století, je odvozený od mýtického slovanského knížete Lecha, mladšího bratra praotce Čecha. Ten se podle pověsti, uváděné kronikářem Václavem Hájkem z Libočan, v těchto místech usadil se svou družinou a vystavěl zde pevný srub, který opevnil trojím valem. Aby jeho bratr věděl, kde se usídlili, domluvili se, že Lech v místě, kde se usadí, zapálí velký oheň, který budou moci vidět Čech a jeho lidé z hory Říp. Podle obrovského kouře nazval toto místo Kouřim.

Souboj Radslava se sv. Václavem
Význam mohutného opevněného hradiště se mohl směle měřit s Prahou. Z této doby pochází také tzv. Kristiánova legenda, vyprávějící v jedné své části o souboji zlického knížete Radslava s přemyslovským knížetem Václavem. Radslav byl prý poražen božím zásahem bez boje. Radslav totiž spatřil na čele Václava zlatý kříž.

CZN 090322 - Pohled z hradiště Stará Kouřim na Novou Kouřim|foto: Soňa Jindrová

Příběh Staré Kouřimi uslyšíte v pořadu z cyklu Česko - země neznámá, který regionální stanice Českého rozhlasu vysílají v neděli 22. března. Více informací najdete na www.rozhlas.cz/regiony

CZN 090322 - Část staré akropole - hradiště Stará Kouřim|foto: Soňa Jindrová