ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ

Martin Hlaváček
Martin Hlaváček
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 4. 10. 2009 si povíme příběh želivského podzemí V dalším pokračování cyklu Česko, země neznámá se vydáme do kláštera v Želivě. Respektive do jeho podzemí. To skrývá ostatky některých významných opatů želivského kláštera, ale i členů šlechtických rodů. Jenže záznamy nejsou úplné a neuvádějí jména všech pohřbených opatů. Nemohly by být mezi nimi i ostatky zakladatele premonstrátů Gotšalka? I to byla otázka, kterou si, i když ne raději moc nahlas, položili archeologové Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. A tady se nám začíná odvíjet Příběh želivského podzemí.

Trocha historie
Psal se rok 1139 a podle legendy založil v Želivě český kníže Soběslav I. se svou manželkou Adlétou klášter pro benediktiny, kteří přišli ze sázavského kláštera. O 10let později přišla do kláštera komunita premonstrátů, vedena bl. Gotšalkem, nejvýznamnějším opatem želivského kláštera. Za jeho působení se klášter stal významným duchovním i hospodářským centrem širokého kraje. Za husitských válek byl klášter dvakrát husity dobyt, vypleněn a mnozí řeholníci zahynuli. Když už to vypadalo, že se jim podaří řeholní život v Želivě obnovit, přišel český král Jiří z Poděbrad, který v r. 1467 daroval klášter lipnickému pánu Burianu Trčkovi z Lípy a premonstráti byli vyhnáni. Až za více než 150 let se podařilo řeholní život obnovit a prvním opatem po obnově byl zvolen Siard Falco a jeho zásluhou se klášter opět stal duchovním, hospodářským i kulturním centrem. Klášter poté postihl požár, následovala obnova Janem Blažejem Santinim, ale na počátku dvacátého století klášter znovu vyhořel, naštěstí však ne kostel a konvent. V roce 1950 byl klášter komunisty zrušen, pan opat Vít Bohumil Tajovský uvězněn na 11 let a v klášteře byl zřízen internační tábor pro režimu nepohodlné kněze a řeholníky. Od r. 1957 až do r. 1992 byla v klášteře psychiatrická léčebna. Řeholní komunita se mohla do části kláštera vrátit v květnu r. 1991.

Průzkum podzemí
Archeologové Jihočeského muzea v Českých Budějovicích byli požádání o průzkum technického stavu hrobek, které se nacházejí v podzemí kláštera, kvůli plánovanému odvlhčení jeho. Proto si naplánovali průzkum hrobek přiznaných náhrobky, kam se lidské oko pravděpodobně nepodívalo mnoho desítek let. Jejich spolupracovníky se stala skupina odborníků, která se zabývá průzkumem dutin a podzemních prostor nedestruktivní metodou. Pro výzkum jim totiž stačí otvor o průměru 2 centimetry, do kterého zasunou teleskopickou tyč, na níž je nainstalována minikamera. Ta pak velmi podrobně zmapuje celý prostor, vše zaznamená a archeologové poté mohou v klidu ověřovat věci známé, ale i neznámé. To byl případ i podzemí želivského kláštera. A věřte, že vidět mezi prvními na obrazovce cestu kamery po prostoru hrobky, je velmi zvláštní zážitek. Před vámi se začnou objevovat ostatky mužů, kteří v klášteře pobývali před čtyřmisty i více lety. Ale v té chvíli ještě nevíte, která jména se za těmito ostatky skrývají. A možná to ani nezjistíte. Vzrušení dostupuje vrcholu, když se k tomu přidá informace o tom, že v podzemí kláštera objevili geofyzici další prostor, o kterém ani archeologové, ani současní obyvatelé kláštera nevěděli. Ale to už bychom prozradili moc. Více už v pokračování cyklu Česko, země neznámá, které pro vás připravil Martin Hlaváček.