ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ -HRADEC KRÁLOVÉ

29. srpen 2007

- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 9.ZÁŘÍ se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Plzně. O dolu Kovárna, aneb Do nitra Sněžky

Obří důl, jedno z ledovcových údolí nejvyšších českých hor, je právem nazýváno pokladnicí Krkonoš. Nejen, že je přírodní rezervací s mnoha lokalitami vzácných rostlin, ale pověstné bylo a je i jeho nerostné bohatství. Právě tam, na úpatí Sněžky, se nachází i největší krkonošský důlní systém, budovaný už od středověku, a právě odtud pocházejí i jedny z nejstarších písemných zpráv o Krkonoších, které se týkají i zlata a drahých kamenů.

Vlašské knihy
O krkonošských pokladech vypovídá už rukopis jakéhosi Benátčana, který se roku 1456 vydal horskými průsmyky i těžko přístupnými roklemi až pod Sněžku. Tam našel louku a na ní nejen kusy zlata a drahé kamení ,ale také kostry těch, kteří tu hledali před ním a zbloudili. - Právě vlašští prospektoři pronikali do Krkonoš už od 15. století a odvážili se až do nejvyšších oblastí - šlo jim nejen o zlato, ale právě o drahé kameny na florentské mozaiky a drahocenné šperky. Nedlouhé štoly a drobné povrchové odkrývky během staletí zcela zanikly. Zbyla jen tu a tam do skal vytesaná tajemná znamení, jimiž si tito první hledači značili cesty k pokladům, a také tak zvané Vlašské knihy, popisující naleziště podle balvanů a nejrůznějších přírodních útvarů.

CZN 070909

Hory se otvírají
Podle starých zpráv prý už Vlaši pálili na úpatí Růžové hory vitriol pro výrobu kyseliny sírové. Archivy vypovídají i o tom, že do Obřího dolu přišli roku 1511 z Trutnova i míšeňští horníci a na mapě Jiříka z Řásně je kolem roku 1569 v této části Východních Krkonoš znázorněno už sedm šachet a pět kutišť. Těžil se především arzén a měď i rudy olovnaté a stříbrné a ještě roku 1866 se uvádí roční produkce až 26 tun mědi a 71 tun arseniku. Majitelé dolů se v běhu staletí střídali, ale největším odběratelem zřejmě bylo město Hamburk, kde se arsenik přidával do lodních nátěrů. Arzénové rudy se také vyvážely až do Itálie, kde se užívaly k barvení známého benátského skla. - Nejrozsáhlejší důlní práce ale v Obřím dole probíhaly v létech 1952 - 1959, kdy šlo především o prozkoumání zásob polymetalických rud, především strategicky důležitého wolframu.

CZN 070909

Co nalezli albeřičtí jeskyňáři
"Kapku po kapce prýští z pukliny voda a pomalu naplňuje ve skále vytesanou nádrž. Všude okolo je tma a vlhko. O stěnu opřené žebříky vytesané z klád, dřevěná lešení rozepřená ve vysokých komínech a hráně podpírající strop, pozvolna podléhají zkáze. Již dávno nikdo nestoupal s necičkami plnými arzénové rudy k povrchu, již dávno neozařovalo sporé světlo havířských kahanů tmavé stěny starého dolu, již dávno nikdo nečerpal vodu z hlubokých dobývek, aby zpřístupnil v nitru hory ukryté poklady. Ústí šachet a vchody štol se zavalily, chodby se na mnoha místech propadly, haldy hlušiny pozvolna pohltil les a po staletí používané hornické chodníky téměř splynuly s okolím. Podzemí Sněžky upadlo v zapomenutí. Jen Krakonošovi skřítkové zůstali střežit svá tajemství ..." Členové České speleologické společnosti Albeřice začali s průzkumem podzemí Obřího dolu v roce 1988. Čekala je nesmírně namáhavá práce i mnohá překvapení a během postupného znovuobjevování jedinečného sedmikilometrového důlního systému, se rozhodli alespoň jeho část zpřístupnit veřejnosti. Turistický provoz v nejstarší části dolu Kovárna byl zahájen v roce 2OO4 a návštěvníci tak mají možnost nejen spatřit 25O metrů unikátních prostor, vydobytých v masivu Sněžky, ale vyzkoušet si i práci středověkých havířů a zhlédnout funkční repliky historického důlního zařízení.

CZN 070909

Do současnosti i historie Obřího dolu se mohou v neděli 9. září vypravit i posluchači další části cyklu Česko - země neznámá. Pořad nazvaný "O dolu Kovárna aneb Do nitra Sněžky" připravil Český rozhlas Hradec Králové. V režii Pavla Krejčího budou průvodci krkonošským podzemím - redaktorka Eliška Pilařová a geolog a speleolog Radko Tásler.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.