ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - HRADEC KRÁLOVÉ

8. říjen 2008

- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 19.října 2008 se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme Hradce Králové . Po pašeráckých stezkách I v historii nejvyšších českých hor jsou kapitoly o pytlácích a pašerácích, postavených mimo zákon, jaksepatří tajemné. Pytláckých historek se tu, pravda, tolik nedochovalo jako v sousedních horách Jizerských, zato o pašerácích se v Krkonoších dokonce zpívají písničky. Také pašerácké stezky jsou místním dodnes dobře známy - i když ty značené, turistické, horalům časem přivedly možná ještě lepší výdělky. Však se přenášením zboží přes hranice živila ve své době dobrá polovina obyvatel slezského a později pruského příhraničí. A že označení pašerák kdysi neznamenalo nic tak špatného, naopak - o tom údajně svědčí dodnes i označení "pašák".

Jak se zrodili "pašeři"
Za válek o rakouské dědictví přišla císařovna Marie Terezie o celé Slezsko a Kladsko a Krkonoše se staly hranicí monarchie.Tato hranice ovšem nerozdělila jen území státu, ale přehradila také dosud plynulý tok zboží a financí. Do Slezska se z Čech ve velkém vyvážely především plátenické výrobky, které tam procházely finální úpravou. Nyní většina zisku zůstávala Prusku a jelikož Rakousko nebylo schopno dosti rychle reagovat, začalo se bránit vysokými cly. Vznikla dokonce i jistá "celní válka" a začaly se vytvářet i značné cenové rozdíly. Horalé si je samozřejmě rychle uvědomili a začali ve velkém přenášet přes hranici vše co bylo výhodné. Znali dobře terén, změny počasí, věděli kudy jít a jak oklamat finanční stráž. Šlo ovšem o činnost velmi nebezpečnou. Na pohyb v extrémních podmínkách stačili jen ti nejzdatnější, navíc - byl-li pašerák dopaden, nejen, že mu zboží bylo zabaveno, ale musel zaplatit jeho hodnotu a hrozilo i vězení. Vytvořena tedy byla celá síť záchytných bodů - lidí, u kterých bylo možno se i se zbožím schovat i míst, kde šlo zboží odhodit a na čas schovat. Pokud jde o výnosy z pašování - například kilo cukru stálo po zavedení korunového systému v Rakousku 6 korun a ve Slezsku dvě. Prodal-li pašerák za čtyři, měl poměrně slušný výdělek. Pašovaly tedy jak jednotlivci, tak také až šedesátičlenné skupiny a přes hranici se přenášelo prakticky vše, co bylo momentálně cenově výhodné - zejména tabák, cukr, sůl, alkohol, porcelán i látky.

CZN 081019

Přes Benecko na Rezek
Krkonošské hory nebylo možno přejít kdekoli, existovaly tedy zavedené pašerácké trasy o kterých státní finanční stráž dobře věděla. Tak zvaní "krancjégři" ale museli sledovat nejen pohyb lidí, ale i zboží. Kromě celnic byly tedy i jejich služebny na strategicky důležitých bodech celní hranice poblíž horských obcím, a také domovní prohlídky nebyly výjimkou. Jedna z nejfrekventovanějších pašeráckých stezek vedla přes Benecko na Rovinka, Horní Mísečky a Labskou boudu k hranici. Další lesními stezkami nad Františkovem a Rokytnicí nad Jizerou, až k Rezku. V krkonošské lidové písničce se zpívá "Od Krosnova na Rezek vede silnice, je tam fořtovna, hospoda a celnice, na obhlídku jdou krancáci a vedle v hospodě pijou pašeráci" - a to je téměř přesný popis jak místa, tak situace. Samotu Rezek najdeme pod Vlčím hřebenem, při silnici z Rokytnice do Vítkovic. Silnice je tam teprve sto let, zato kamenná myslivna už od roku 1816 a tamní hospoda z roku 1888, proslula nejen slavnou kořalkou "rezkovačkou", kterou tam pálíval hostinský Škoda, ale zejména pašeráky, kteří tam na ni rádi chodili a mohli odtamtud dobře pozorovat, co se na protější celnici děje.

CZN 081019

CZN 081019

CZN 081019
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.