ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - KARLOVY VARY

2. září 2014
Zámecká kolonáda

- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 11.BŘEZNA se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Karlových Varů. Povíme si příběh temperamentní kněžny Metternichové.

Kynžvart -
Partitura k opeře Tanhäuser s osobním věnováním Richarda Wagnera a další památky zůstaly na zámku Kynžvart na západě Čech po Paulině Clementině Metternichové. Ačkoli patřila ke známým osobnostem společenského života Evropy druhé poloviny 19. století, byla zapomenuta. A jelikož její vazby především na Kynžvart nejsou zanedbatelné, vrací se k Paulině Metternichové cyklus Českého rozhlasu nazvaný Česko-země neznámá.

Společenské úspěchy temperamentní vnučky neoblíbeného rakouského kancléře Klemense Lothara Metternicha jsou nesporné. Společně se svým manželem, diplomatem Richardem Metternichem, patřila k nejbližšímu okruhu přátel francouzského císaře Napoleona III. a císařovny Evženie. Její zásluhou bylo v Paříži poprvé uvedeno dílo Richarda Wagnera, dílo Bedřicha Smetany zase popularizovala ve Vídni. Přátelila se s hudebními skladateli, spisovateli a výtvarnými umělci a snažila se je podporovat. "Uváděla a popularizovala tehdy čerstvě založenou Českou filharmonii. Známé jsou její kontakty s Alexandrem Dumasem otcem i synem," vybavuje si kastelán zámku Kynžvart Miloš Říha. Výčet by byl ovšem delší: patří do něj třeba i skladatelé Liszt a Gounod nebo spisovatel Prosper Mérimée.

CZN 070311

Po abdikaci císaře Napoleona III. v roce 1870 se vrátila kněžna Pauline Metternichová do Vídně - a od té doby Metternichové častěji pobývali na západě Čech. "Na léto jezdívali buď na zámek Johannisberg v Porýní anebo na Kynžvart. Cestou se stavěli i v Plasích," připomíná Říha další tehdejší majetek Metternichů, známý barokní konvent. Tam občas pořádali manželé Metternichovi divadelní představení a koncerty a sami se jich účastnili; pro Plasy to musely být kulturní události zcela nevídaného rozměru.

Ale šlechtické dynastie mají svoje vnitřní pravidla - a Paulina a Richard měli tři dcery. Proto po smrti manžela Richarda v roce 1895 připadly Plasy i zámek dalšímu synovi kancléře Metternicha, Paulovi. A protože se jednotlivé rodové větve mezi sebou neměly rády, Paulina musela Kynžvart opustit a už nikdy se nesměla vrátit. Jelikož se na Metternichy vztahovaly po roce 1945 Benešovy dekrety, ztratili Plasy i Kynžvart. Ale přece tak docela nikdy neodešli: v Plasích je totiž pohřben kancléř Klemens Lothar, jeho tři manželky, některé z jeho dětí a také manžel Pauliny, Richard Metternich. Paulina zemřela ve Vídni v roce 1921 - bylo jí pětadevadesát let - a je tam zřejmě i pohřbena.

CZN 070311

U nás se o ní sice nemluví, ale před časem se na zámku Kynžvart objevili francouzští badatelé a pátrali po jejích stopách. Mluvili o tom, že by rádi připravili v Paříži výstavu o této pozoruhodné Evropance a nebránili se ani myšlence na reprízu projektu ve Vídni a na zámku Kynžvart.
Výstava zatím není na světě, ale s kněžnou Paulinou Clementinou Metternichovou, s jejími bizarními přezdívkami, skandály a mecenášskými skutky se mohou posluchači Českého rozhlasu seznámit v nedělním vysílání cyklu Česko země neznámá.

CZN 070311