Čeští vědci na Antarktidě instalují letos nový přístroj na sledování zmrzlé půdy a sledují vliv extrémních podmínek na lidské tělo

Čeští vědci na Antarktidě pravidelně sledují změny klimatu nebo třeba to, v jakém stavu jsou ledovce. To samé tedy dělají i letos. Na výpravu vyrazili 27. ledna a před sebou mají ještě jeden měsíc práce.

Vedoucím celé výpravy je Filip Hrbáček z Geografického ústavu Masarykovy univerzity. Jediným způsobem, jak s vědci mluvit, je přes satelitní telefon, a ani to není stoprocentně spolehlivé.

„Máme se docela dobře. Zažili jsme první sněhovou vánici, jinak nám počasí poslední dva tři týdny přálo. Takže jsme byli schopní stihnout velké množství práce, kterou jsme plánovali,“ popisuje Filip Hrbáček.

Nejteplejší v historii měření

Čeští vědci už mají předběžně zpracovaná data za uplynulý rok. Z nich vyplývá, že byl úplně nejteplejší od roku 2004, kdy tam tyto údaje sbírají. Průměrná teplota byla mínus 3 a půl stupně Celsia, což je o více než 3 stupně více, než je dlouhodobý průměr v této části ostrova Jamese Rosse, který leží východně od nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova.

Oteplení se projevuje třeba v tom, že experti z Masarykovy univerzity sledují rekordní úbytky ledovce, vidět je to i na vrstvách permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdě. Oteplování se ale projevuje i jinak. Prostředí na ostrově Jamese Rosse je totiž suché. Například mechoviště jsou v této části roku, protože na Antarktidě je teď léto, běžně zelená. Teď ale vypadají jinak.

Vedoucím výpravy je Filip Hrbáček z Geografického ústavu Masarykovy univerzity|foto:Kristýna Hladíková

„Mají spíš takový nažloutlý až nahnědlý nádech, to znamená je tam nějaký deficit vody. Oteplování se zde projevuje i tím negativním způsobem, kdy se věci mění rychle, spíš k horšímu,“ popisuje Filip Hrbáček.

Pomoc nového vybavení

Pro sledování zmrzlé půdy čeští experti využívají i nový přístroj. Na zmíněné části projektu spolupracují se švýcarskými kolegy. Na ostrově Jamese Rosse nechají zařízení, které bude dlouhodobě sledovat půdní profil, a to pomocí takzvané geoelektrické metody.

Díky tomu budou vědci lépe zjistí, jakým způsobem půda zamrzá a rozmrzá, jak hluboko a jak rychle se to děje.

V praxi instalace vypadala tak, že do hloubky 24 metrů dali kovový profil, do země zakopali kovové elektrody, které jsou připojené k řídící jednotce. Ta je napájená solárními panely, satelit pak přenáší data. Tohle všechno má celý systém prověřit v extrémních podmínkách a je to jeho vůbec první použití.

Čtěte také

Ubývání ledu na Antarktidě vědci sledují na několika frontách. Největší hrozbou je, že se rozpadnou celé ledovce u pobřeží

Lékařský výzkum

Dále by měl tenhle mezinárodní výzkum pokračovat třeba právě ve Švýcarsku, nebo arktické Kanadě. Čeští vědci jsou v tomto směru průkopníci.

Extrémní podmínky, které na Antarktidě panují, jsou základem ještě dalšího experimentu. Čeští vědci to testují doslova na vlastní kůži. Další výzkum je totiž propojený s Fakultní nemocnicí Ostrava.

Na místě je konkrétně lékař Jan Máca z ostravské Kliniky anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny. A má s sebou své lékařské přístroje. Díky nim u členů expedice sleduje třeba podíl svalové hmoty a kostí v těle, nebo srdeční rytmus, a jak se hodnoty na Antarktidě proměňují. Je to dlouhodobý výzkum, který by měl pokračovat i v budoucnu.