Cestou nepokořených si můžete připomenout hrdinství odbojářů

21. červenec 2022

Cesta nepokořených – takové jméno nese žlutě značená turistická trasa vedoucí ze Zábřeha až na vrchol Lázku – nejvyšší hory v okolí. Prochází kolem mnoha památek na události, které souvisí s hrdinstvím odboje českého obyvatelstva Zábřežska proti nacistické okupační moci za II. světové války. Pojďme společně touto cestou vzdát hold těm, kteří se dneška nedožili.

Partyzánský bunkr u Pivonína

Trasa cesty začíná na zábřežském nádraží. Prosmýkne se městem a zamíří na návrší Klárinka nad městem. Právě odsud je krásný výhled do celé oblasti údolí Moravy i dále na Úsovskou vrchovinu či na Jeseníky.

Pak už cesta nechá Zábřeh za zády a sestoupí do údolí říčky Nemilky, kde se rozkládá malá osada Růžové údolí. Ta je proslulá zejména svým hostincem, ale přímo naproti vstupu objevíme první dokument doby – pomníček věnovaný obyvateli Pivonína třem popraveným, kteří položili život 8. května 1945. Byli vysláni jako spojka k partyzánům, kteří stále ostřelovali město, z nějž už však Němci ustoupili. V Růžovém údolí byli zadrženi oddílem SS a popraveni. Nejmladšímu z nich, Ladislavu Kolčavovi, bylo teprve 17 let.

Cesta nepokořených pak vystoupá do Pivonína a pokračuje po hřebeni kopců směrem k Drozdovu. Pousek pod nejvyšším bodem, vrcholem Střemše, zavede malá odbočka poutníka k doposud dochovanému partyzánskému bunkru.

Pomník Jana Háječka

Jeho současná podoba je spíše idealizovaná. Betonové průčelí a ocelové dveře původní úkryt příslušníků partyzánské skupiny Sever rozhodně neměl. Odbojáři si jej vybudovali v roce 1944 a obýván byl až do osvobození. Nikdy nebyl vyzrazen, a tak se zachoval dodnes.

Poté, co turistické značky provedou poutníka přes Drozdov, zamíří další odbočka na vrchol kopce nad Drozdovskou Pilou. Právě zde malý pomník připomíná tragickou smrt dalšího odbojáře – Jana Háječka. Tento učitel z Písařova byl velitelem odbojové skupiny působící v této oblasti. Po prozrazení v roce 1944 se rozhodl odejít do lesů. Při zátahu gestapa byl 23. září 1944 zastřelen. Pomník připomínající tuto událost zde stojí od roku 1961.

Interiér bunkru

Od pomníku cesta sestoupí do údolí Březné a odsud opět začne stoupat údolím Šumvaldského potoka k Lázku. Právě vrchol této největší hory v okolí má velkou symboliku jako místo někdejších vlasteneckých setkání. Proto zde byl vztyčen centrální pomník padlým účastníkům severomoravského odboje Národního sdružení vlastenců.

Lázek ovšem nebyl vybrán náhodou. Když sestoupíme po značené stezce z vrcholu směrem k Cotkytli, objevíme přímo u silnice ze Strážné další památníček. Je skrytý mezi stromy a připomíná nesmyslnou vraždu cestářů Josefa a Svatoslava Kesselgruberových a hajného Jana Bartoše. Byli obviněni z pomoci partyzánům a 5. října 1944 přímo na tomto místě oběšeni. Obyvatelé z okolí byli nahnáni, aby si prohlédli mrtvoly, které mely být výstrahou před „podvratnou činností“.

Stopy po událostech II. světové války najdeme jistě i jinde. Tato cesta je však připomínkou toho, že svoboda byla častou vykoupena krví a životy těch, kteří se nebáli je obětovat.

Cesta nepokořených
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.