Chcete vědět, jak se vařilo pro rodinu Valdštejnů? Zámek v Litomyšli připravil novou expozici
Zámek v Litomyšli v Pardubickém kraji, který by před čtvrt stoletím zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, připravil pro návštěvníky několik novinek. Jednou z nich je prohlídka historické zámecké kuchyně i s vybavením. Přímo z kuchyně je navíc možné vystoupat na věž.
Zámecká kuchyně je na zámku v Litomyšli velkorysým prostorem. Ve velkém klenutém sále s mohutným pilířem se vařilo po staletí, od dob renesance až do konce druhé světové války. Dominantou kuchyně je replika historického otevřeného ohniště s dýmníkem a také už daleko modernější kachlová pec.
Část vybavení zámecké kuchyně je původní. Například rozměrné pískovcové nádrže na vodu, které byly dřevěným potrubím propojeny se zámeckým rybníčkem a pramenem vody. Původní je také skladová skříň, do které se mohly ukládat suroviny a také nádobí či nejrůznější pomůcky na vaření. Návštěvníky určitě zaujmou historické měděné formy na pečení či paštiky, které pocházejí z éry baroka. Některé z nich navíc dokládají, že i naši předkové měli smysl pro humor. Třeba ty ve tvaru pánského přirození.
Z kuchyně se navíc můžete vydat rovnou na vyhlídku ve věži. Na vrchol zámecké věže vede téměř 180 schodů. Odměnou je výjimečný pohled nejen na zámecký areál a celou Litomyšl a její okolí, ale i na zrekonstruované renesanční střechy zámku a komíny se sgrafitovou výzdobou.
Z kuchyně do nových interiérů
Další novinkou je prohlídková trasa vybraných historických interiérů druhého patra, které prošly rekonstrukcí. Okruh zahrnuje apartmá pro hosty Valdštejnů a opravenou panskou oratoř zámecké kaple. Na této trase uvidíte i divadelní sál litomyšlského zámku a jeho původní výmalbu.
Divadelní sál začal pro své hosty a přátele budovat v roce 1767 hrabě Jiří Kristián z Valdštejna. Divadlo ale ještě před dokončením vyhořelo. Syn Jiřího Kristiána, hrabě Jiří Josef z Valdštejna v otcově myšlence pokračoval. Pro jeho umístění zvolil přízemí západního křídla zámku. Divadélko pak otevřel slavnostní premiérou komediální hry Fridricha Wilhelma Zieglera „Milenec a sok v jedné osobě“, ve které si dokonce zahrál. Stalo se tak 23. dubna 1798. Klasicistní divadlo s původními kulisami a zachovalou jevištní technikou patří k největším klenotům litomyšlského zámku.
Základní kámen litomyšlského zámku byl položen 18. března 1568. Říká se, že ho Vratislav z Pernštejna postavil jako dar pro svoji milovanou ženu Marii Manrique de Lara, pocházející ze staré španělské šlechtické rodiny Mendoza. Renesanční zámek ale nevznikl na zelené louce. Kdysi totiž na stejném místě stával hrad, tvrz Kostků z Postupic. Její pozůstatky jsou dodnes součástí zámku. Po Pernštejnech vlastnili zámek postupně Trautmannsdorfové, Valdštejnové–Vartemberkové a Thurn–Taxisové, kterým byl po druhé světové válce zabaven.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
