Chcete vyzrát nad nedostatkem vláhy v okrasné zahradě? Vysaďte suchomilné rostliny!

9. únor 2019
Suchomilné skalničky - plamenky, dračíky a turany v suťovišti

V horkém létě si často posteskneme: Kéž bychom měli v okrasné zahradě něco, co se nemusí zalévat! Věřte nevěřte, suchomilných květin je velký výběr. A když je šikovně zkombinujete, budou atraktivní od časného jara až do pozdního podzimu, a to s minimálními nároky na závlahu. Naplánovat výsadbu si můžete právě teď.

 

„Nejlepší je vytvořit ostrůvek nebo skupinu suchomilných rostlin, klidně na přímém slunci. Pokud chceme, aby výsadba byla atraktivní po celý rok, plochu osázíme několika druhy. A navíc do výsadby na kombinujeme jarní cibuloviny, které období letního sucha přežívají ve formě cibulek nebo hlízek,“ říká Petr Hanzelka, kurátor trvalek a okrasných trav z Botanické zahrady v Praze – Troji. Vždy je lepší vytvořit smíšený porost, nedělat velké plochy jednotlivých druhů.

Na jaře pokvetou: ladoňky, krokusy, drobnokvěté tulipány, narcisy, cibulnaté kosatce. Jejich cibulky a hlízky nemusíte z půdy vyndávat.

Následují časně kvetoucí suchomilné trvalky: například časně kvetoucí šanty, některé vykvétají už koncem dubna. Šalvěj hajní dokonce opakuje kvetení, kvete na přelomu května a června, poté, když odstraníte odkvetlá květenství, znovu v červenci nebo později.

V létě kvete například hvězdnice chlumní nebo hvězdnice zlatovlásek.

Mezi pozdně kvetoucí patří: severoamerické prérijní trvalky – heteroteky, například Heterotheca camporum, ta kvete velmi pozdě, až v říjnu. Je to vysoká trvalka, připomíná hvězdnice novoanglické, ale kvete jasně žlutě.

V zimě budou ostrůvek suchomilných rostlin zdobit některé stálezelené trávy, nebo středozemní byliny: šalvěj lékařská, levandule, santoliny, které díky svému stálezelenému nebo stříbrnému olistění vypadají po celý rok podobně (a navíc na začátku léta kvetou).

Do ostrůvku suchomilných trvalek lze zakombinovat trávy. Ze sucho tolerujících jsou to třeba středozemní pěchavy (Sesleria nitida nebo Sesleria caerulea), potom některé severoamerické trávy vousatice (Andropogon scoparius), nebo Sporobolus heterolepis.

Zimní efekt středozemních bylin (šalvěj, levandule, santolína apod.)

Obecně, při zakládání jakékoliv výsadby je důležité, řešit ji uceleně a najednou. Většinou kupujeme tu a tam jednu rostlinku, sázíme je postupně a výsledný efekt nemusí být dobrý. Lepší je říct si hned na začátku: udělám si předzahrádku ze suchomilných rostlin, vysadit kupříkladu 50 kusů, povrch zamulčovat štěrkem a potom, v podstatě, kromě zimního sestřihu, není třeba s výsadbou nic zvláštního dělat.

„Ideální termín výsadby (i z hlediska zakomponování cibulovin) je na podzim (září, říjen, listopad). Ale bez problému lze sázet i v jarních měsících s tím, že cibuloviny doplníme na podzim. Ale u suchomilných rostlin (stejně jako u ostatních) je třeba pamatovat na to, že vždy po výsadbě, ať se dělá kdykoliv, musíme plochu zalít. Suchomilné rostliny snášejí nedostatek vláhy, ale až na tom místě zakoření. Takže: vysadit, zalít, zamulčovat a potom, pokud jste zvolili správné druhy, můžete zálivku úplně vypustit,“ říká Petr Hanzelka, autor knihy Květiny pro suché zahrady.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.