Chleba si naši předkové vážili nejvíc. Nesměl proto chybět ani na hanáckém štědrovečerním stole
Štědrý den byl v minulosti, stejně jako dnes, dnem slavnostním. Čekalo se na chvíli, až vyjde první hvězda, na chvíli, která symbolizuje narození Ježíše Krista.
„Hospodyně brzy ráno uvařila. Když měla navařeno, uhasila oheň, vymetla se kamna a všechno se uklidilo. Děti dostaly čaj z devatero bylin,“ popisuje popularizátorka folkloru Bronislava Millá.
Hospodář, děvečky a čeledíni poklidili dobytek, který dostal také něco na přilepšenou, aby měl do dalšího roku sílu. Hospodyně mezitím připravovala slavnostní štědrovečerní stůl.
„Když vyšla první hvězdička, hospodář zapálil svíčku na stole, od ní oheň v kamnech, na kterých hospodyně ohřála připravené jídlo. Na stůl bylo sneseno všechno, co lidi provázelo celým rokem,“ vysvětluje Bronislava Millá.
Co nesmělo na štědrovečerním stole chybět a co se dříve na Štědrý den na hanáckém gruntu jedlo, si můžete poslechnout v dalším dílu našeho seriálu.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
