Chloubou Ludéřova na Hané je dochovaná stavba barokní sýpky. Ale kde stávala tvrz?
Kde stávala ludéřovská tvrz? Po tom pátral tým na katedře historie Univerzity Palackého pod vedením profesora Davida Papajíka. Stavitelem původní tvrze mohl být ve 14. století Ludéř z Ludéřova.
Písemnosti zmiňovaly tvrz i zámek. V minulosti se také předpokládalo, že sýpka byla místem dřívějšího panského sídla. Pochybnosti vzbudil tvar stavby, její podoba. Lokaci staré tvrze naznačil archeologický výzkum Vlastivědného muzea v Olomouci a potvrdila stará mapa.
„Pochybnosti budilo několik věcí: První byl tvar té sýpky do elka, což by sice nemuselo být na škodu, ale je ten tvar takový zvláštní. Pak interpretace podoby stavby, která nevypadala jako v minulosti rezidenční. Druhý takový bod byl archeologický výzkum, který proběhl v areálu, řekněme, kolem té barokní sýpky v roce 1992. Při tom výzkumu byly nalezeny zbytky zdí, ovšem ta interpretace nebyla z našeho pohledu úplně přesná, ale už to ukazovalo, že prostě jsou středověké zdi vzdálené 50 metrů od té sýpky. Ano, mohlo to být nějaké předpolí té tvrze. My jsme měli obrovské štěstí, že se dochovala mapa, historická mapa z roku 1746 – Surgantova mapa. A s tou mapou dosud nikdo nepracoval ve smyslu analýzy sídel, která jsou zobrazena v Ludéřově,“ přibližuje profesor Papajík pátrání jeho týmu.
Na mapě je zobrazen zámek, zahrady i studna a sýpka je označena jako stáj pro hospodářská zvířata.
V ludéřovské sýpce je dnes muzeum. Otevřeno mívá od května do září v neděli od 13 do 17 hodin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
