Chodové, Chodsko a Domažlice
Když se řekne Chodsko, někdo si vybaví Jiráskovy Psohlavce, odbojného Jana Sladkého Kozinu a tehdejšího majitele domažlického panství Lamingera alias Lomikara, kterého Kozina vyzval na boží súd a který skutečně do roka a do dne zemřel.
Jiní si pod pojmem Chodsko představí spisovatelku Boženu Němcovou, sbírající kolem vrchu Čerchova pohádky, nebo spisovatele Jindřicha Šimona Baara.
Chodové dostali své jméno od slova chodit a byli to výsadní sedláci z 11 chodských obcí s výjimečnými právy, která platila čtyři století. Možná právě proto je dodneška tato západočeská oblast kolem Domažlic etnograficky i historicky velmi zajímavá a stojí za prozkoumání.
Ideální podmíny k podobnému výzkumu našla Markéta Ševčíková na letošních 69. Chodských slavnostech v Domažlicích. A coby průvodce si vybrala ředitele Muzea Chodska Josefa Nejdla a starostu Stanislava Antoše. A samozřejmě také Konrádyho dudáckou muziku a soubory z Mrákova a Postřekova. Poslechněte si ve Folklorním notování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka