Chráněné ropuchy zelené versus uživatelé koupaliště. Najít vhodné řešení se v Bludově snaží za pomoci odborníků

Na jedné straně potřeba udržovat místní koupaliště, na straně druhé snaha o ochranu vzácných ropuch zelených, které si ve Vlčím dole v Bludově našly ideální biotop pro rozmnožování. Problém, který před časem čeřil veřejné mínění v Bludově, se snaží ke spokojenosti obou stran vyřešit obec i odborníci.

I proto se na místo vydal ekolog a herpetolog Roman Rozínek z Hradce Králové, který se zabývá nejen mapováním, ale také případným přemísťováním vzácných živočichů i jejich snůšek na vhodná místa, která se v okolí snaží najít.

Ideální by bylo vybudovat novou vodní nádrž s raným sukcesním stádiem, které tomuto druhu vyhovuje.
Roman Rozínek, ekolog a herpetolog

„Je potřeba najít řešení, které spočívá ve vytvoření náhradního biotopu pro ropuchu zelenou. Právě proto hledám místa, kde by bylo vhodné realizovat určitá opatření – ideálně vybudovat novou vodní nádrž s raným sukcesním stádiem, které tomuto druhu vyhovuje,“ uvádí Rozínek.

Odborník ve vybudování nového biotopu navíc vidí i další příležitosti. „Investice do podobného projektu nebude malá, a proto by veřejnost měla mít možnost sledovat například rozmnožování ropuch zelených nebo vývoj jejich pulců. Samozřejmě by se zde nevyskytovaly pouze ropuchy, ale také vodní hmyz či čolci. Celý projekt tak může propojit ochranu přírody s rekreačním a vzdělávacím využitím – lidé by zde mohli trávit volný čas, pozorovat přírodu a školy či školky by prostor mohly využívat k environmentální výchově,“ říká.

Jak se k situaci staví Bludov? Co pro vedení obce Rozínek vypracuje? Našel už vhodné místo? Poslechněte si kompletní reportáž redaktora Mirka Kobzy.

Ropuchy zelené ve Vlčím dole v Bludově našly ideální biotop pro rozmnožování
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.