Chválkovice byly selskou vesnicí a do jisté míry se jejich podoba zachovala dodnes

20. leden 2022

Obce a osady, které dnes tvoří Olomouc, si někde zachovaly svůj starý vesnický charakter, někde zcela splynuly s městem a po jejich původních centrech zbyly jen matné stopy. U Chválkovic, které najdeme ne severním okraji města je to tak napůl.

Hlavní přístupovou cestou do Chválkovic je dnes ulice Chválkovická, která je navíc hlavní výpadovkou ve směru na Šternberk. Katastr obce však začíná až na křižovatce s ulicí Čadovou. Na mapách z 19. století je to ještě pouze císařská silnice, která se centra obce jen dotýká.

Historická náves vesnice je vlastně dnešní Selské náměstí, kde se jakoby zastavil čas. Zachovaly se zde i původní dispozice většiny domů, a přestože se jedná o výpadovku na Samotišky a Svatý Kopeček, když se zde zastavíte v neděli v podvečer, máte pocit, že Chválkovice jsou stále tou vesničkou kousek od města.

Bohužel stačí jen projít za tyto domy a jste v obrovské průmyslové zóně, která člověka vrátí do reality.

Někdejší školní budova

Historie Chválkovic začíná už v pravěku. Na katastru obce byly objeveny stopy pohřbů z mladší doby bronzové. Je možné, že úrodná oblast u řeky Bystřičky byla osídlena i dříve, ale důkazy o tom chybí.

Nejstarší písemná zmínka o samotné obci pochází z roku 1220. Obec tehdy byla součástí majetků velehradského kláštera.

Ještě ve 13. století, konkrétně k roku 1287, se však stala součástí komorního jmění olomouckého biskupství. V jeho držbě pak zůstala obec až do konce vrchnostenské správy v roce 1848, s výjimkou období, kdy obec biskup dal v léno některým šlechtickým majitelům. Ve prospěch církevní vrchnosti chodili zdejší lidé rovněž robotovat. Až v roce 1778 došlo ke změně robotních povinností na peněžní náhradu. Zároveň byl dosavadní vrchnostenský dvorec zrušen a pozemky rozparcelovány pro místní obyvatele i nové osadníky.

Na Selském náměstí najdeme zajímavé barokní sochy

Už v roce 1749 byla postavena císařská silnice z Olomouce do Šternberka a dále do Slezska. Provoz na trati Olomouc - Opava byl zahájen v roce 1872, ale zpočátku se železnice katastru obce jen dotýkala. Naopak se Chválkovic docela dotkla výstavba pevnosti. U cesty na Týneček vznikl Fort č. II, o několik let později byly jihovýchodně od obce postaveny ještě dva další forty, které se však do dnešních dnů nedochovaly, protože je později obec vykoupila, zbořila a pozemky byly zemědělsky využívány.

Původně byla duchovním centrem obce kaple sv. Urbana, kterou spravovali mniši z kláštera Hradisko. Kaple byla původně gotická, což svědčí o jejím stáří. Později byla přestavěna renesančně a v roce 1667 už v barokním slohu přestavěna na kostel sv. Barbory. V roce 1855 se kostel stal centrem nové farnosti. U kostela existovala škola, kterou navštěvovaly i děti z okolí.  

Kostel sv. Barbory stojí na místě staré kaple sv. Urbana

V 19. století se obec začala přibližovat Olomouci. V roce 1889 byla dokončena parní vodárna dodávající do města kvalitní vodu, která existuje dodnes. Přesto zdejší průmysl nebyl nijak významnou součástí obce, hlavním zdrojem obživy místních zůstávalo zemědělství.

V roce 1919 byla vyhlášena velká Olomouc a Chválkovice se staly její součástí. Někteří obyvatelé se chtěli brzy vrátit k samostatnosti obce, nicméně jejich snahy zarazila tentokrát vláda.

S připojením Chválkovic k městu začal v okrajových částech růst průmysl. V roce 1921 měla obec 2334 obyvatel ve 222 domech. Zajímavé je, že počet obyvatel je dnes podobný, nicméně počet domů na katastru obce je dvaapůlkrát vyšší.

Ve Chválkovicích najdeme mnoho památek. Kromě kostela a parní vodárny či fortu č. 2 jsou to zejména barokní sochy na Selském náměstí, památník padlých či pomník místního sedláka a povozníka Vincence Švestky, kterého zabil nožem opilý čeledín na oslavě dožaté v jeho statku. Právě ve Chválkovicích začíná také unikátní alej vedoucí k bazilice na Svatém Kopečku.

autor: kbz
Spustit audio