Co čeká židovské muzeum na Slovensku, nejsmutnější židovský den a židovský festival v Holešově

18. červenec 2021

Slovenské židovské muzeum má velké plány. Proč je dnešek nejsmutnější den židovského roku? A co připravily děti pro židovský festival v Holešově?

Židovské muzeum na Slovensku čeká obnova

Jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších muzeí v Česku je to židovské. Úplně jiná situace je ale na Slovensku. To chce nyní změnit nově zvolený ředitel bratislavského Múzea židovskej kultúry Michal Vaněk. Terezie Jirásková se tohoto etnologa a kulturního antropologa ptala na jeho plány.

„Máme co dohánět. Máme expozici z minulého tisíciletí, máme infrastrukturní nedostatky pro návštěvníky, nemáme například vzdělávací prostor, i když máme podkrovní místnosti, které by se tímto způsobem daly využít,“ vysvětluje Vaněk.

„Co se týče nové expozice, plán je do dvou let připravit scénář, realizace bude záviset na finančních prostředcích. Já doufám, že novou expozici budeme mít do tří až pěti let. Co se týče prvních plánů, hned chceme zkonsolidovat sbírkový fond a druhá věc je příprava využitelnosti budovy. To bychom chtěli zvládnout do konce roku,“ vypočítává nový ředitel své úkoly.

Bratislavské židovské muzeum má také další pobočky, například muzeum holokaustu v Seredi a expozici judaik v prešovské synagoze. Před pandemií navštěvovalo jednotlivé části muzea zhruba 30 tisíc návštěvníků ročně. Dnes jsou samozřejmě čísla zcela jiná.

Židovská komunita na Slovensku čítá zhruba 500 lidí. Jaké má muzeum místo v celospolečenském životě? „Je zřejmé, že Slováci vědí velmi málo o židovské komunitě a historii a často ji mají spojenou s holokaustem. Chtěl bych, aby bratislavské muzeum přineslo co nejkomplexnější obrázek historie židovské přítomnosti na Slovensku. A protože máme pobočku v bývalém koncentračním táboře v Seredi, rád bych tematiku holocaustu přenesl právě na toto autentické místo,“ říká ředitel Michal Vaněk.

Proč je 9. av nejsmutnější den židovského roku

18. červenec je letos pro Židy nejsmutnějším dnem celého roku. Proč tomu tak je, vysvětluje ve svém příspěvku Leo Pavlát.

„9. den měsíce av upomíná na dvojí zničení jeruzalémského chrámu: prvního Šalomounova roku 586 před občanským letopočtem Babylóňany i druhého Římany roku 70 občanského letopočtu. V tradičních židovských společenstvích je tento den dobou celodenního půstu bez jídla a vody s předčítáním žalozpěvů, elegických textů a biblického Pláče Jeremiášova. Věřící na znamení pokory nosí obuv bez kožené podrážky a s obdobně symbolickým gestem přiblížení se prachu země se v synagoze modlí na nízkých stoličkách nebo vsedě na podlaze,“ zasazuje svátek do kontextu Pavlát.

Už jen tyto zvyklosti naznačují, jak významné místo v židovské paměti jeruzalémskému chrámu náleží. „Jeruzalémský chrám představoval v době své existence mnohem víc než jen centrum duchovního života a náboženského kultu. Na způsob samostatného okrsku zahrnoval i otevřené vnější prostory zaplněné životem, a to nejen v určený sváteční čas. Svatost chrámu pak propůjčovala svatost celému městu,“ pokračuje Pavlát.

9. den měsíce av tak podle Pavláta „zůstává i staletí po zničení obou chrámů stále živým tragickým mementem židovských dějin“.

Festival židovské kultury Ha-Makom Holešov ve znamení výročí rabína Šacha

Řada letních festivalů se kvůli pandemii letos nekoná. Jinak je tomu ale v moravském Holešově, kde už za dva dny, v úterý 20. července, začíná 21. ročník Festivalu židovské kultury Ha-Makom. Tentokrát se koná ve znamení 400. výročí narození významného učence, rabína Šabtaje ha-Kohena, řečeného Šach, který na sklonku svého života v Holešově působil.

Šachův životní příběh inspiroval i děti z holešovské Základní umělecké školy, které pro festival připravily hned několik projektů. Leona Matušková v Holešově natáčela s vedoucí literárně-dramatického oboru Vladimírou Dvořákovou.

„Když jsem se dozvěděla, že se bude slavit výročí 400 let narození rabína Šacha, tak mně se to velmi líbilo. Chtěla jsem dětem představit Holešov a židovskou problematiku příjemnou formou, která by je zajímala. Hned začátkem roku jsme uspořádali výpravu na holešovský židovský hřbitov a do synagogy, aby se děti s památkami seznámily,“ říká Dvořáková.

Děti v průběhu školního roku zpracovávaly témata týkající se mudrců a biblických příběhů a připravily multimediální výstavu Expedice Noemova archa, která bude k vidění v prostorách Kina Svět po celou dobu festivalu.

Jak říká Vladimíra Dvořáková, pro některé děti bylo setkání s židovskou tematikou úplně nové: „Mají velmi málo informací, moc toho neví, ale do toho vám třeba řeknou: ,Já židy nemám rád.ʻ Takže jsem se snažila jim něco osvětlit z historie. Každopádně to téma moudrosti a hlouposti jsme rozebírali hlavně s tou starší skupinou, s tou mladší skupinou jsme si vybrali příběh Noemovy archy.“

Slavnostní zahájení festivalu se uskuteční v úterý 20. července ve Velkém sále holešovského zámku. Návštěvníci si budou moct prohlédnout nově vydané publikace o rabínu Šachovi a výstavu o přesidlování Židů v 18. století. Program zpestří dramatizace legendy o Ester, dceři rabína Šacha, kterou nastudovala Vladimíra Dvořáková s dětmi týden před festivalem na příměstském táboře.

Celý festival je určený zejména pro dospělé, koncerty pod širým nebem a ochutnávky židovské kuchyně lákají širokou veřejnost, odborné semináře o historii Židů na Moravě pak spíše zájemce o hlubší poznání. Letos se ale program obrací také k dětem, cílem je vést je mimo jiné k toleranci jinakosti.

„Vést je k toleranci, k lásce, nechci, aby to znělo jako klišé, ale k lásce k bližnímu, protože myslím, že toto je důležité, a to by měl ten festival dávat. Inspirace a nějaká možnost ukázat, co je dobré, pozitivní, co nám ta kultura dává, z čeho můžeme čerpat, kde se můžeme inspirovat, a neodsuzovat věci, když o nich nic nevíme,“ uzavírá jedna z organizátorek holešovského Festivalu židovské kultury Vladimíra Dvořáková.

Magazínem o židovském životě provází Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Noemi Fingerlandová
Spustit audio