Čtvrt století od úmrtí zakladatele viktimologie Leo Eitingera

10. říjen 2021

Tento pátek 15. října uplyne čtvrt století od úmrtí Leo Eitingera, původem z Lomnice u Tišnova, zakladatele viktimologie a obhájce lidských práv.

Leo Eitinger se narodil 12. prosince 1912 jako šesté dítě v židovské neortodoxní rodině. Studoval na židovském reformním gymnáziu v Brně a zde také dokončil lékařskou fakultu. Kariéru vojenského lékaře mu zhatila německá okupace v březnu 1939. Po propuštění z armády se stal jedním ze spolupracovníků norského humanisty Odda Nansena, jehož nadace zajišťovala Židům ohroženým nacisty mezinárodně uznané uprchlické pasy. Díky tomu i sám Leo Eitinger odjel ještě v roce 1939 do Norska, kde hned po příjezdu vyjednal útočiště pro 37 židovských dětí z Československa.

I Norsko však bylo Německem okupováno. Po dvou letech skrývání byl Leo Eitinger zatčen a v únoru 1943 deportován do Osvětimi, kde v táborovém špitálu téměř bez vybavení bojoval o život vězňů. Pozdější nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel ve svých vzpomínkách neopomněl zmínit Leo Eitingera jako lékaře, který mu jako chlapci pomohl lágr přežít.

Osobní zkušenost s Osvětimí, utrpení zažité při pochodu smrti do Německa – to vše zásadně ovlivnilo další Eitingerův život. Na Moravu se již po osvobození nevrátil. Novou vlastí se mu stalo Norsko, kde svou pozornost zaměřil na psychiatrii, především důsledky prožitých útrap. Jaké následky má prožité trauma? Jak mají oběti zvůle a násilí žít s úzkostí a depresemi? Leo Eitinger, který v roce 1966 stanul v čele Psychiatrické kliniky v Oslu, svými výzkumy zásadně přispěl k ustavení viktimologie, oboru, který se zabývá dopadem agresivního chování na jeho oběti. Eitingerův přínos k formulování syndromu koncentračního tábora a obecněji posttraumatické stresové poruchy pak neměl jen medicínský význam; díky tomu se odškodnění dočkaly četné oběti nacistického teroru.

Méně známou oblastí života Leo Eitingera je jeho působení v oblasti lidských práv a boje proti antisemitismu. „Slepě někoho nenávidět jen proto, že tento člověk náleží k určité skupině, je zlem samo o sobě,“ řekl. „Nikdo nemá právo snažit se najít argument pro obecnou nenávist.“ Když v roce 1983 během konference v Oslu odsoudil antisionismus jako snahu připravit Židy o vlast, dočkal se ostré kritiky radikální levice. Střet v tomto ohledu panuje dodnes, a stojí proto za to varování Leo Eitingera připomenout: hlavním politickým cílem antisionismu je zničení Státu Izrael, což by vyústilo v tragédii pro milióny Židů. Jak doslova řekl: „Je tomu možno říkat jakkoli, ale pracovat třeba i nepřímo na zničení miliónů Židů, to je antisemitismus.“

Před 25 lety Leo Eitinger v Oslu zemřel.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio