Dalov byl prý krátce po založení domovem čihařů lovících ptáky
Dalov patří mezi typické obce položené na náhorní plošině Nízkého Jeseníku. Jedná se o osady s ulicovou, lehce rozvolněnou zástavbou, které kdysi tvořily menší domy. To je i současná podoba Dalova, byť od dob jeho založení se zde jinak změnilo mnohé.
Zdá se, že Dalov je typickou kolonizační vesnicí související s osídlováním Šternberska. Jméno obce snad souvisí s osobním jménem zakladatele a zajímavé je, že se používá jak v podobě s krátkým, tak i s dlouhým a. Kolonizačnímu vzniku odpovídala i první zmínka o vesnici, která je podle kroniky datována do roku 1305. Doklad z tohoto roku však dnes není k nalezení a tak se za první zmínku o Dalově uvádí listina z roku 1397, kdy Petr ze Šternberka odkázal své moravské statky vč. Dalova Petru z Kravař.
Původní osídlení obce patrně bylo české. Prý zde měli sídlit čihaři, tedy lovci ptáků. Obec přináležela ke Šternberku po celou dobu své existence. V dávných dobách byl patrně kraj kolem mnohem hustěji osídlen. Mezi Dalovem a Chabičovem v 15. století zanikla obec Dubčov a směrem k Huzové pak další osada jménem Veselí, která zmizela z povrchu ve stejné době.
Tomu by odpovídaly i útrapy kraje za dob husitských a českouherských válek. Zajímavé je, že následné dosídlení kraje je už zcela v režii německy mluvících obyvatel a tak je po této epoše Dalov považován za většinově německou osadu. Německé označení obce bylo Dohle, což je komolenina původní slovanského pojmenování.
Obyvatelé se zde živili zejména prací v lesích a pastevectvím. Obec byla přifařena do Horní Loděnice. Tamní kostel je v roce 1550 uváděn jako protestantský. Za třicetileté války zdejší kraj trpěl nejen průchody vojsk, ale také nemocemi. Nakonec ale obec přece jen přežila a pomalu se ve druhé polovině 17. století začala vzpamatovávat. Z roku 1665 máme zprávu od mlýně v údolí pod Dalovem na řece Sitce. Postupně kolem něj začala růst menší osada nazývaná původně Obergrund. Dnes nese jméno Horní Žleb a po roce 1848 se stala součástí Dalova.
V roce 1775 již v Dalově bylo 55 domů a 309 obyvatel Osada Horní Žleb v té době mela již 11 domů a 64 trvale bydlících osob. Počet obyvatel pak už zůstával přibližně na stejném počtu. Škola byla v Dalově postavena roku 1888. Docházely do ní i děti z Horního Žlebu což je dnes dost těžko přestavitelné. Zajímavé je, že výuka zde probíhala do roku 2002.
Už na konci 19. století se v okolí Dalova začal těžit kámen a zejména břidlice. Kromě toho v Horním Žlebu za první republiky fungovala i pila a parní prádelna. Těžba zde pokračovala až do roku 1942, kdy těžaři v lomu nad obcí narazili na silný pramen, který lomovou jámu za několik dní zatopil i s vybavením lomu. Tak vzniklo zdejší jezírko a kolem později i chatová oblast. V roce 1965 postihlo oblast katastrofální sucho. Voda byla voda z lomu vyčerpána pro potřeby místního kravína. Díky tomu bylo dno vyčištěno a lom se pozvolna znovu zalil vodou.
Po válce byla obec vysídlena a nastěhovali se sem noví osídlenci zejména z Valašska. Dalov současnosti je malebnou osadou lákající také turisty. V obci najdeme krásnou kapli v alpském stylu z roku 1905, zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému či 250 let starou památnou lípu. Nádherné okolí zve na mnoho vycházek i na cyklistické vyjížďky. Třeba k Modré studánce na cestě k Novým Dvorcům, či k Vávrově studánce v údolí Sitky pod Horním Žlebem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.