Daniel Hůlka v Tandemu

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, z Tandemu vás opět zdraví Jan Rosák. Do studia přišel dnes milý host, sympatický, urostlý muž, jehož zpěv uchvacuje nejen ctitele opery, ale také milovníky muzikálu. Široký umělecký záběr mu dovoluje oslovovat široké publikum, a to přímo bez ztráty uměleckých ambicí. Pozvání do Tandemu totiž přijal opět po čase zpěvák Daniel Hůlka. Vítám tě, Dane.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Ahoj.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se spolu podíváme zpět na to období mezi tvými dvěma návštěvami na Tandemu, tak si dáme na inspiraci jednu písničku.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tahle ta písnička nás přímo odnesla na křídlech fantazie, protože tak se jmenuje. Přímo do děje barona Prášila, čili věci, která tě teď asi, Dane, hodně naplňuje.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Tak baron Prášil je vlastně poslední muzikál, kterej jsem dělal. Hudbu napsal Zdeněk Barták, libreto Petr Markov. A je to pro mě krásný tím, že je to první kladná role. Kterou v životě jsem hrál. A sice záporáci, se říká, že se hrajou líp, ale já po těch prostě x možná už tisících představeních, kdy furt někoho vraždím nebo někdo mě vraždí nebo mi umírá rodina nebo tak, tak jsem v tomhle tom muzikálu hrozně rád za to, že můžu zpívat poslední písničku a přitom se na lidi smát. Že ten muzikál má celej pozitivní takový poselství. Je to taková veselá záležitost. A je to o tom, jak ten baron Prášil sice si vymejšlí historky, má obrovskou fantazii, ale má to takovej ten podtext toho dobra, takže je to prostě pro mě v tomhle tom nový a krásný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Užíváš si to nejenom tedy pocitově, to znamená, že ta figura je samozřejmě sympatická, ale myslím si, že i herecky a pěvecky.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
No, pěvecky samozřejmě hodně, protože je to od Zdeňka krásně napsaný a je to krásný zpívání. Herecky je to taky dobrý, protože prostě je to pro mě v podstatě protirole, protože jakože až se dá říct, že komická by měla bejt. A navíc tancuju, takže to je na tom, to byl na tom pro mě jako nejtěžší oříšek, samozřejmě, protože já jsem známej tím, že jsem teda vynikající tanečník, ale nepoužívám to často.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi řekl tak šikovně. Že teď jsi zmátl spoustu posluchačů.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Ale Kristýnka Kloubková, která tam dělala choreografii, tak vymyslela poměrně těžkou choreografii, čímž si sama na sebe upletla bič, protože jsme spolu potom strávili spoustu času i mimo zkoušky, ona se mi hodně věnovala, takže díky ní tam jako můžu předvádět ty taneční kreace.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, pokud si dobře vzpomínám, oprav mě, jestli se pletu, tak když jsi tady byl naposledy, to už je drahně taky let, já mám takovej pocit, že skoro čtyři roky, tak tehdy jsi uvažoval o tom, že by jsi zase od muzikálu tak trošičku si odpočinul a věnoval se mnohem víc opeře a možná, že nastálo, že už muzikálů máš dost.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
No já jsem měl takový období. A dokonce jsem si jednu sezónu byl v angažmá v Národním divadle. Byl jsem sólista opery Národního divadla, to velmi hezky zní, takže to, ale já jsem potom zjistil, že ta opera samozřejmě pro mě je nádherná, furt nádherná zůstává, protože jsem u ní začínal a je to žánr, kterej je nesmrtelnej a furt se k tomu rád vracím, ale přece jenom muzikál je současnost. Muzikál, i když operáci to neradi slyšej, tak muzikál je vlastně opera současnosti. Je to, když je dobrej muzikál, tak je to hudební drama stejně jako opera. Takže já potom vlastně díky tomu, že v tom muzikálu přece jenom se klade větší důraz na herectví, nejenom na zpívání, tak jsem si to zkusil, byl jsem v tom angažmá v Národním divadle, což bylo nádherný, protože jednak jsem zpíval Dona Giovaniho, jednak jsem zpíval Přemysla v Libuši, Libuši zpívala Eva Urbanová, takže to prostě jsou krásný, nezapomenutelný zážitky, ale teď mám zase takový období, kdy vlastně se věnuju v divadle muzikálům a klasiku dělám s Lubošem Brabcem. Jezdíme takový komorní koncerty, kde je jenom zpěv s kytarou, což je zase úplně úžasný, že tam si teda tu klasickou muziku zazpívám, starou muziku. A je to takováhle komořinka, což je pro muzikanta dobrý, že tam prostě je takovej blízkej kontakt a navíc Luboš je hrozně dobrej kámoš, takže je to fajn.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, kdybych chtěl být teď stylový, tak bych řekl, že Dan Hůlka si vlastně teď cestuje, a to jak v čase, tak prostoru, když hraje barona Prášila, protože to byl samozřejmě známý velký cestovatel, i když trošičku přeháněl. V baronovi ty dokonce opravdu lítáš na té kouli klasické.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Já tam lítám nejen na kouli, ale taky na pařátu ptáka Noha. A na kouli je začátek představení, baron na začátku přilítá na jeviště na dělové kouli, což je krásnej efekt, ale musím říct, že když poprvé jsem si tam vylezl, já Pepa Vojtek a Maroš Vojtko se střídáme v týhle tý roli, tak vylítáme úplně pod stropem nad hledištěm, což je docela vejška, to jeviště tam odsud vypadá maličký. A letíme na celým hledištěm, lidem nad hlavou. A když jsem tam poprvé vlezl, tak jsem neměl úplně dobrej pocit, ale spolupracuje tam s náma skupina kaskadérů pana Lahodika, jsou to profíci prostě, takže tam je všechno jištěný, celý představení hrajeme v takovým horolezeckým sedáku, což sice taky ze začátku bylo nepříjemný, si na to člověk musel zvyknout, ale teďko už mi to lítání, v podstatě mi to přijde, jako kdybych jel na lanovce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Seš jištěnej, předpokládám.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Jsem zacvaknutej karabinou, když tam lítám.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A nestalo se ani jednou, ne, že bych to chtěl, proboha, přivolávat, naopak ťukám, aby se to nestalo, že už jsi měl třeba tendenci zbuchnout mezi lidi?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
No, to se nestalo, ale stalo, já bych to teda neměl říkat vlastně, to možná z toho bude i průšvih, ale stalo se mi, že jsem přiletěl dolu na to jeviště a tou karabinou se tam zacvakám já, takže za to nikdo jinej nemohl, tak to říct můžu, jsem přiletěl na to jeviště dolů, chtěl jsem odcvaknout tu karabinu a zjistil jsem, že jsem ji nepřicvakl. A teď jsem se tam nad těma lidma nakláněl a mával jsem, protože jsem měl pocit, že když jako spadnu, tak se nic nestane, tak to mě docela polilo horko, to jsme se fakt lekli všichni.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to teda opravdu, tak to je cestování samozřejmě jaksi v rámci popisu tvé práce, což je určitě příjemný, ale já bych teď chtěl odskočit k tomu opravdovému cestování. Jsi cestovatel za zážitky?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Jsem. Nevím, jestli můžu říct velkej cestovatel, ale já cestování úplně miluju a cestuju za zážitky určitě, protože cestování je podle mě dobrý kamkoliv. Jako kamkoliv člověk vycestuje, tak to je vždycky fajn, je to vždycky lepší než sedět doma. Ale čím dál a čím do extrémnějších míst cestuje nebo cestuju, tak tím je to pro mě přitažlivější a lepší. A teďkon ještě se mi to zkombinovalo s tím, že jsem se hrozně až upnul na námořní jachting, jezdím závody se skvělou posádkou, dá se říct, že i úspěšně. A třeba chystáme to i s Lubošem Brabcem, kterej vlastně mě k tomu jachtingu přivedl, tak chystáme cestu na plachetnici do Antarktidy, což si myslím, že je takovej docela zajímavej zážitek.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Plachetnicí do Antarktidy, tam je zima, víš o tom, jo, řekli ti to?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Tam je strašná zima, ale prostě je to, se dá říct, jeden z nejtěžších námořnickejch úkolů, když to tam projedu. Já jsem kvůli tomu přestal nosit náušnice, protože neměly žádnej význam, protože tam, když projedeš, tak ti propíchnou uchu a máš náušnici oprávněně, protože seš námořník.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Když projedeš co, až do Antarktidy?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Když pojedeš pod mysem Horn.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý člověče. A to každej, kdo takhle projede, tak dostane tuhle tu námořnickou náušnici?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Ano, mělo by to tak bejt.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak prosím, tak to je ten největší extrém, kterej tě teď čeká, jo?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Tak jeden z těch různejch extrémů. Jinak samozřejmě plánujeme to, že já miluju nejen moře, ale taky hory, takže plánujeme opět nějakou výpravu do Himalájí, což je taky velká nádhera. Já už jsem tam byl a hrozně se tam chci vrátit. A jinak v podstatě u mě to cestování je takový, jakože já vždycky pracuju a pracuju tak dlouho, abych mohl cestovat. Protože je to takový jako limitovaný prací, v tom divadle samozřejmě, že někdy je to problém, ale vzhledem k tomu, že mám alternace a plánuju to všechno hodně dopředu, tak se to dá zvládnout, takže prostě Antarktida bude. Doufám, že bude i přejezd přes Atlantik a ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky. Víš, já nemám moc rád extrémy, ale tohle to, ten tvůj je jeden z nejsympatičtějších extrémismu, kterej znám.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zazněla další písnička z barona Prášila a nevím, jestli každý z našich posluchačů poznal tvého kolegu, se kterým jsi zpíval.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Tak to je můj dobrej kamarád a výbornej kolega Tomáš Savka, kterej teda se vlastně týhle tý práci v divadle dostal díky soutěži takový, kterou já jsem nepovažoval jako za moc dobrou věc, ale je fakt, že ta soutěž vyprodukovala mnoho potencionálních zpěváků a vlastně z nich zbylo strašně málo, v podstatě tak, já nevím, dva, tři, který tím, že potom dál pracovali, tak dokázali, že tu práci dělat můžou. A jeden z nich je Tomáš. Kterej opravdu pracuje, pracuje už dlouho, pracuje dobře, zpívá výborně. Je to člověk, kterej je v tom divadle skromnej, fakt jako, že tak, jak já si to představuju, že by mladej chlapík, kterej nastoupí do divadle, měl bejt. A jednak teda já vlastně jsem s ním dělal Drákulu, kterej se teďko vrací znova na repertoár, kde on zpívá Steevna, což je strašně těžká role, zpívá to krásně. V baronovi zpíval taky fantasticky, takže to je Tomáš Savka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, tím se dostáváme i k dalším třeba kolegům a k tvému dalšímu repertoáru, protože teď teda máš na repertoáru, jak říkáš, barona Prášila, vrací se Drákula. Co dalšího děláš zrovna teď?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Teďko je úplně nejaktuálnější, už začalo se zkoušet s Liborem Vaculíkem, kterej režíruje, začalo se zkoušet muzikál Kat Mydlář. Hudbu napsal Michal David a text můj vzdálený bratranec, my jsme v Johanech tak trochu všichni bratranci, tak inženýr František Moravec, jinak Lou Fanánek Hagen ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je fakt tvůj bratranec?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
... bratranec, tak ten píše texty a k tomu jako musí říct, že jednak Mydlář, je to teda zase kladná postava, ale tragická hodně. Není to, když si někdo představí, když řekneš kat Mydlář, tak si představí prostě kat, kterej jako že to, ale za tím je spousta věcí. On byl původně student medicíny a je to velmi vzdělanej člověk. Ale ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi studoval něco o katovi Mydlářovi?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
To já vždycky dělám, když něco jakože to.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobře, abys do toho nešel a nevěděl, co tě čeká.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
A tahle ta spolupráce moje s Michalem Davidem začala v hospodě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam se rodí spousta dobrých věcí.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Byl tam nějakej vánoční večírek Divadle Hypernia Broadway a Michal David s Oldou Lichtenbergem za mnou přišli a říkali, hele, chystáme prostě muzikál, kterej si chceme udělat jako takovej bonbónek, jakože opravdu jako něco úžasnýho. A nechtěl bys to dělat? A já jsem tak jako, že jo nevíš co, tak jsem říkal, co vlastně by to mělo bejt. A oni říkali kat Mydlář. A Michal pronesl větu hrozně důležitou. Říkal, hele, když do toho půjdeš se mnou, tak já ti napíšu na tělo, napíšu ti to prostě do huby prostě, aby to bylo přesně pro tebe. Což je pro interpreta nejvíc, co si může přát, že jo, těžko jako si přát něco víc.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Promiň, trošičku ti do toho teď vstoupím. Co to znamená psát Danovi Hůlkovi na tělo?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
To znamená prostě napsat takový zpívání, který jako mně je nejbližší, což u mně je kantylénový zpívání, napsat mi to přesně do polohy mýho hlasu, kde ten hlas zní nejlíp a tak. A musím říct, že Michal to dodržel naprosto do písmene, protože když mi přivezl první písničku, která se jmenuje Právo mám a je to jako hlavní katova, hlavní Mydlářova píseň, tak to bylo, jako kdyby mi ušil krejčí sako na míru. Opravdu úplně přesně do huby. A ta písnička je naprosto fantastická a dokonce Michal, co se mi líbí, je velkej profík a přistupoval k tomu tak, on teda neřekl mně, já jsem se to dozvěděl oklikou, protože zas jako to si ne to, ale on poslouchal půl roku moje desky, aby zjistil, kde ten hlas nejlíp zní a kde je to a fakt to trefil úplně přesně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máš už něco z toho nazpíváno?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Mám právě tohle to, o čem mluvím, píseň právě mám.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že teď nemůže bejt jiná pointa tohohle našeho povídání, než tu písničku pustit.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dan Hůlka si samozřejmě jako každý náš host exkluzivně může teď udělat radost někým, koho má rád, koho rád poslouchá a kdo ho baví. Ten výběr v tvým případě je jasný, ty už jsi mi to prozradil, ale řekni sám to velké jméno.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Je to pan Werich a to je pro mě opravdu obrovský jméno. Jedna z věcí, která mě v životě mrzí a s kterou nemůžu nic dělat, je to, že jsem nezažil éru Osvobozenýho divadla prostě v tom nejlepším a je fakt, že když jsem byl na gymplu, tak jsem měl nastudovaný všechny scénáře všech her, který se tam hráli a vlastně Osvobozený divadlo a pan Werich byl jeden z důvodů, proč vlastně já jsem vůbec se dostal k divadlu. My jsme na gymplu byli takhle posedlí, nás bylo pár, hlavní jsme byli já a syn Mirka Moravce Prokop Eremiáš a tehdy jsme dokonce založili na gymplu divadelní soubor díky tomu, že jsme byli takhle posedlí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hráli jste něco od Wericha?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
To jsme si netroufli.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak víš co, teď si dáme Wericha ve vší úctě a samozřejmě s pietou, ale jinak tak, jak on to měl rád s tou plnou srandou. Dáme si Čochtana.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je zpěvák Daniel Hůlka, který, ačkoliv to možná netušil, změnil svůj život, řekl bych, minimálně o 90 stupňů, protože to směřování bylo úplně jasné v opeře a najednou jsi se ocitl na muzikálových prknech. Víš, že by mě docela zajímalo, kdo ti v životě třeba byl dobrým rádcem, kdo ti řekl, Dane, ty bys mohl zkusit ještě tohle to a nebo vůbec, kdo tě nasměroval původně na dráhu operního zpěváka. Prostě rád bych znal tvé životní milníky.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Milníky, tak já jsem vlastně, ještě když mi bylo nějakých sedmnáct, osmnáct let, tak mně vůbec v životě nenapadlo, že opera, nic takovýho jsem v podstatě ani neznal, byl jsem na sportovním gymnáziu. Myslel jsem si, že budu hrát celej život volejbal. Potom jsem volejbalu musel nechat kvůli zranění, pak právě přišla ta etapa, kdy jsme zakládali divadlo a kdy najednou to a já jsem začal tam chodit do sboru k paní profesorce Masopustový, která měla pěveckej sbor. Díky tomu jsem začal zpívat, díky tomu jsme si s kamarádem založili kapelu a v tu chvíli já jsem si říkal, tak když se věnuju tý hudbě, tak bych se měl nějak vlivně vzdělat. Tak jsem zavolal svýmu, a to je docela legrace, svýmu panu profesoru, který mě učil, když mi bylo asi osm, tak mě učil na klarinet, pan profesor Bretschneider, hraje v Národním divadle, v orchestru Národního divadla, a ten mi, když mě jako osmiletý dítě učil na klarinet, protože já jsem nerad cvičil a vždycky, když jsem něco neuměl dohrát, tak jsem to dozpíval, tak mi říkal, ty bys neměl hrát na klarinet, ty bys měl zpívat. A já potom, když po těch asi deseti letech mě tohle napadlo, tak jsem zavolal panu profesoru Bretschneiderovi a říkal jsem dobrý den, pane profesore, tady Dan Hůlka, já teda, jak jste mi tehdy říkal, že bych měl zpívat, tak jsem se rozhodl, že jo. On nehnul ani brvou, zavolal svýmu kamarádovi, tehdejšímu sólistu opery Národního divadla Zdeňku Jankovskýmu, tenoristovi, a řekl mu, že má prostě kluka, kterej by chtěl zpívat. Já jsem k panu profesorovi šel, tam jsem mu něco předvedl, pan profesor mě učil, myslím, asi dva roky soukromě. Pak jsem udělal zkoušky na konzervatoř, chodil jsem k němu do třídy a u něj jsem vystudoval konzervatoř a on mě vlastně všechno, takový jednak technický základy, naučil mě dejchat, jak se má dejchat při zpívání, tu techniku pěveckou, naučil mě poslouchat operu, naučil mě to mít rád, protože já jsem do tý doby byl úplně dotčenej, takže ten úplnej základ byl tady od toho pana profesora. Nastoupil jsem do, tak různě jsem tak jako nástup byl takovej divokej, protože jsem měl konflikt se šéfem opery v Plzni a pak mě nechtěli nikam do divadla vzít, ale pak se to srovnalo. A pak přišla nabídka na konkurz na Drákulu, když už jsem byl asi dva roky v angažmá v Ústí nad Labem v opeře, byl jsem naprosto spokojenej, protože v tý době už jsem se propracoval k tomu, že jsem tam zpíval hlavní obor, měl jsem strašně peněz, asi 5800 měsíčně hrubýho, stovku škodovku a nic mi nechybělo, takže to bylo prostě parádní. A byl jsem v Ústí slavnej. A přišla tahle ta nabídka. A já jsem několikrát se nedostavil, protože v tý době jsem měl hodně práce v opeře i začalo hostování v Národním divadle. A pak přišel můj spolužák Luboš Fric, s kterým jsem dělal ještě, když jsem byl na konzervatoři, on studoval režii na AMU, a přišel a říká, režisér Bednárik tě prosí, aby jsi přišel na dodatečnej konkurz, /nesrozumitelné/, protože jako já si myslím, že je to přesně pro tebe. On taky, protože mě někde viděl. A prosí tě, abys přišel. A přinesl mi noty, texty, nahrávky. A já, protože už v tuhle tu chvíli mi to bylo trapný tam nejít, že jo, to už prostě bych byl divnej jednak a za druhý jsem chtěl hrozně a Beděm pracovat, sice v opeře, ale to v tu chvíli prostě bylo jedno. Tak jsem si to poslechl, zjistil jsem, že to je fantastická muzika a šel jsem na ten konkurz a odzpíval jsem to. Teďkon jsem to odzpíval, Karel Svoboda mi řekl nějaký připomínky, ať to zazpívám ještě jednou, celý to začalo tím, že jsem přišel, ještě než tam byla komise, postavil jsem se k mikrofonu, oni mi říkali, začněte zpívat, já jsem nikdy na mikrofon nezpíval, takže jsem ho okamžitě odpálil, že jo, dva metry od mikrofonu. A potom, jak to teda jsem zazpíval, tak jsem čekal, takový to zpíváte krásně, ale bohužel už tahle ta role. A Béďa tehdy říkal, nám to se moc líbilo, jak jsi to zazpíval a chtěli bysme vám nabídnout hlavní roli v tomhle tom muzikálu. A já jsem tak stál jak opařenej úplně a říkal jsem, tak jo. A tím to celý začalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víš, co by mě ještě zajímalo, to béčko, koukám, že bylo dost důležitý v tvým životě Bretschneider, Bednárik, jestlipak jsi potom, když jsi stál na tom jevišti Národního divadla, koukal dole na toho pana Bretschneidera, hraje tam ještě, tak jste na sebe možná mrkali, že to vyšlol.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Ještě tam byl.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mám takovej pocit, že Dan Hůlka žije opravdu naplno, protože už to tady dneska taky dost jasně naznačil, ani jeho chvíle odpočinku nejsou vyloženě, že by hodil nohy na stůl, tak zažívá takový adrenalinový zábavy jako Himaláj a Antarktida, nebo to máš před sebou, že jo, ale myslím si, že kvůli tomu taky dojde občas k tomu, že ten organismus už jaksi třeba řekne dost. Ty jsi se taky jednou zhroutil úplně z přepracování?

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
No, zhroutil. A to teda nebylo kvůli adrenalinovejm zábavám a sportům, ale bylo to kvůli práci. Bylo to prostě v době, kdy já jsem, to si asi prožije každej, že má pocit, že vydrží všechno a já jsem tehdy dostával hrozně dobrý nabídky a tím nemyslím ani tak jakože finanční, jako, protože to si každej pod tím představí, že jsem prostě holil co nejvíc a díky tomu jsem se sesypal, tak to nebylo. Bylo to tak, že jsem dostával nabídky na úžasný role. A to se těžko prostě odmítá. Takže já jsem, se mi stalo, že jsem zkoušel třeba dvě věci najednou, což není dobrý. To je prostě, dneska už bych to neudělal. Vím, že to prostě je špatně. A potom to vlastně dospělo až do toho stádia, že já jsem hrál, tuším, v sedmi divadlech v devíti inscenacích současně a ještě to bylo tak, že jsem v tý době byl sólistou opery Národního divadla, hrál jsem, na což jsem pyšnej, zase je to taková výjimečnost, kterou se, myslím, málokdo může pochlubit, že jsem zároveň zpíval v Národním divadle Přemysla, zároveň jsem v Divadle Na zábradlí hrál Shakespeara, hrál jsem Hektora v Troilusu a Kressidě. A do toho prostě muzikály. A pak už to dospělo do takovýho stádia, že jsem přišel do nějakýho divadla a říkal jsem, tohle je tohle divadlo, tady se hraje tohle a já tam hraju tuhle postavu. A furt sebou scénáře, protože už prostě v tý hlavě toho bylo moc. A pak to dospělo do stádia, kdy já jsem se ráno vzbudil, představil jsem si, co ten den mám dělat a nebyl jsem rád a nechtělo se mi ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Udělalo se ti špatně.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Udělalo se mi vysloveně špatně a nechtělo se mi do divadla, což jsem vždycky říkal, že kdyby se mi tohle jednou stalo, tak že toho nechám, protože ta práce se nedá dělat jako jenom pro peníze, jenom to, tak potom jsem postupně z toho vodstupoval. Ale stejně jsem to nestihl, stejně to se mnou šlehlo dřív, než jsem to jako zakončil, takže potom už se nedalo nic dělat a vlastně několik let, já ani nevím jak dlouho, jsem byl úplně pryč, z branže, ze showbyznysu, z divadla, ze všeho. A jako fakt to nebylo moc dobrý, ale díky kamarádům a díky tomu, že jsem teda si odpočal a potom jako když se mi začalo stejskat po divadle, protože divadlo miluju, tak jsem měl, já jsem asi velkej klikař, protože to přišlo akorát v době, kdy se vracel Drákula. A mně začali volat kamarádi, hele, vrací se Drákula, tak se pojď vrátit, nám se stejská po tobě a tak. Takže tohle to spojení toho, že ta role, kterou mám nejradši a vždycky ji nejradši mít budu a to, že prostě mi zavolali kamarádi, ať se vrátím, tak rozhodlo, že jsem prostě si dal dietu, protože jak jsem nedělal nic, tak jsem vážil 125 kilo, zhubnul jsem 32 kilo a vrátil jsem se do divadla.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to vypadá, Dane, do konce roku? Budeš pracovat nebo si konečně vorazíš, aby ses zase někde nezhroutil.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Mám už naplánovanou, samozřejmě mám naplánovaný volno. To jsem se naučil plánovat si práci i volno, jenom tak se dá prostě vyhnout tomu, že se člověk pak sesype, ale v prosinci ještě mám povinnosti. Vlastně nejbližší je koncert s Lubošem Brabcem v Chomutově. Potom mám koncert v Praze s Kamilou Nývltovou, kde teda je to koncert Kamily Nývltový, kde já vystupuju jako host. A to jenom taková spojka, že to je stejný případ jako Tomáš Savka, prostě holka, která taky vzešla ze soutěže, ale díky tomu, že maká a je velmi talentovaná a není to žádný nafrněná, teď mě nenapadá nic jako slušnýho ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nafrněná zpěvačka.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Ano, tak prostě je taky velmi dobrá, takže dvacátýho v Divadle Metro budeme spolu vystupovat. Pak já ještě mám osmnáctýho dvě představení Drákuly, pak šestadvacátýho mám ještě posledního Drákulu a sedmadvacátýho odjíždím na moře.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ti přeju, aby jsi všechno tohle to dodělal v pořádku, aby sis neublížil na moři. Ať se ti taky spíš daří, než aby se ti něco stalo, by jsi v novém roce zase své diváky potěšil tak jako dosud. To byl Dan Hůlka dnes na Tandemu a vzhledem k tomu, že se kolem něj pořád něco děje a že vyráží zase za zážitky, o kterých se hezky poslouchá, tak doufám, že se brzo potkáme.

Daniel HŮLKA, zpěvák
--------------------
Díky, byl jsem tu rád.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Reprízováno 29. července 2011.