David Rozehnal si po bohaté kariéře dál užívá fotbal za rodné Kožušany. Těším se na každý zápas, říká. Jaké angažmá mu uteklo?

Je to už víc než osm let, co uzavřel kapitolu profesionálního fotbalisty. Kopačky na hřebíku ale rozhodně nemá, fotbal si pořád užívá za rodné Kožušany. „Stihl jsem si zahrát s bráchou, což jsem chtěl a doteď to tam válím. Naplňuje mě to, dělá mi to radost a na každý zápasový víkend s kluky se těším,“ říká 45letý Rozehnal.

O profi fotbale si ale dál drží přehled, proto mu neuniká ani probíhající světový šampionát. Po prvním zápase českého týmu proti Jižní Koreji ho mrzel způsob, jakým se národní tým prezentoval. „Je škoda, že nedokážeme soupeře přehrát technicky. Chybí nám hráč typu Tomáše Rosického. Máme skvělé hráče, ale prostě nejsou tolik do konstruktivity,“ nabízí svůj pohled majitel 60 reprezentačních startů.

Chybí nám hráč typu Tomáše Rosického.
David Rozehnal

Sám byl součástí generace, kterou mnozí označují za to nejlepší, co dosud český fotbal měl. „Jsem rád, že jsem tam byl. Když jsme se tam s Jardou Plašilem objevili poprvé, málem jsme Pavlovi Nedvědovi vykali,“ usmívá se při vzpomínce na setkání s někdejším kapitánem národního týmu a nynějším generálním manažerem.

Památné je hlavně mistrovství Evropy v roce 2004, kde Češi získali bronz. Ale mysleli si na víc. „Je škoda, že jsme to nedotáhli až do konce. Vypadli jsme proti Řekům, kteří hráli antifotbal,“ vzpomíná.

Brücknerova legendární hláška

S reprezentací se mu pojí i jedna památná hláška legendárního trenéra Karla Brücknera. V roce 2005 v Olomouci proti Arménii neodehrál Rozehnal (zdaleka ale ne jen on) zrovna povedený part a Brückner to tehdy glosoval slovy, že „Rozehnal hrál baroko“. „Jsem takový splachovací, snažím se nebrat věci osobně. Myslím si, že to bylo od trenéra v zápalu boje, prostě ten zápas nám nevyšel obecně všem,“ zmínil.

Čtěte také

iROZHLAS

Fotbalisté sledovali oslavy po finále NBA i NHL. ‚Teď je důležitá Jihoafrická republika,‘ ví moc dobře Chorý

Jeho klubová kariéra je lemovaná úspěchy v mnoha evropských TOP klubech. Zahrál si například za Paris Saint-Germain, Lazio Řím nebo Newcastle. Snem pro něj ale byla španělská liga, kterou si vlastním rozhodnutím nezahrál. „Zajímala se o mě Sevilla, ale Newcastle na přestup tlačil, chtěli mě, což mi pohladilo ego, podlehl jsem tomu,“ uvedl.

I když mu anglická štace tolik nevyšla, nelituje ničeho. „Možná to tak mělo být. Třeba bych v Seville skončil špatně, potloukal bych se průměrnými kluby a ve finále skončil dřív,“ řekl.

V kolika letech se vytáhl do 191 centimetrů? Jak ho formovali rodiče? Za co vděčí své manželce, se kterou je už 20 let? Kompletní rozhovor s Davidem Rozehnalem si poslechněte ve výše přiloženém audiu.