Dějiny Bukovan u Olomouce jsou spjaty s církevní vrchností už od 12. století
Bukovany najdeme nedaleko Olomouce, na mírném svahu nad nivou řeky Bystřice. Patří mezi středně velké obce a přes svou blízkost města si dodnes zachovaly ráz hanácké vesnice.
Už v pravěku obývali jižní svahy masívu Nízkého Jeseníku lidé. Potvrzují to archeologické průzkumy, které odkryly zejména stopy osídlení lidmi s tzv. lineární keramikou. Jejich přítomnost u nás datujeme do mladší doby kamenné, tedy zhruba do doby 6. tisíciletí př.n.l.
Také historie Bukovan sahá poměrně hluboko do minulosti. V roce 1131 uvádí písemné prameny obec v souvislosti s vysvěcením olomouckého kostela sv. Václava biskupem Jindřichem Zdíkem. Při té příležitosti věnoval biskup obec kostelu do vlastnictví. Jméno vsi samozřejmě vychází z bukového porostu, který býval v jejím okolí poměrně běžný.
Pozemková držba ve se však i v Bukovanech, jak bylo v té době zvykem, následně dělila. Další zprávy mluví o držbě části obce olomouckými knížaty, kteří z výtěžku financovali činnost svých lovčích.
V první polovině 13. století máme ještě informaci o držbě obce Viktorínem z rodu Bludoviců, nicméně později se Bukovany dostávají zpět do církevních rukou. Nejprve patřila vesnice ke klášteru sv. Petra v Olomouci, následně se vrací do biskupských rukou. V majetku biskupů a později arcibiskupů pak obec zůstala až do konce patrimoniální správy. V této souvislosti je zajímavá informace o jedné z robotních povinností zdejších podaných. Ti měli za úkol rok co rok posekat šest sáhů (asi 12 plm) dříví a dodat jej do biskupské rezidence.
Obec vzkvétala až do 30. leté války. Tehdy se počet zdejších obyvatel výrazně zredukoval. Zanikly také mnohé velké statky a i po pozdějším dosídlení se zdejší usedlosti počítaly spíše do střední velikosti.
Hlavním zdrojem obživy místních lidí bylo zemědělství. Nezanedbatelná však byla i práce v lese, později místní lidé docházeli za prací do nově se rodících olomouckých průmyslových podniků. V roce 1834 zde v 54 domech žilo 238 obyvatel. O sto let později zde bylo už 79 domů a 444 trvale žijících osob, téměř výhradně české národnosti.
Bukovany byly odpradávna přifařeny do Velké Bystřice. Od roku 1774 stojí za vesnicí, při cestě na Svatý Kopeček, barokní kaple sv. Donáta. Jiný svatostánek ve vesnici nebyl. Dnes najdeme v obci nový kostelík sv. Antonína Paduánského, postavený na náklady farnosti a dárců v roce 1992. Stavba moderního kostela trvala necelé čtyři měsíce a ten dnes pojme kolem 100 věřících. Velkou zásluhu na jeho výstavbě má kromě obyvatel obce a farníků i tehdejší duchovní správce farnosti ThDr. Antonín Huvar, který dokázal stavbu zorganizovat, ale i sehnat dostatek financí na její dokončení.
Při cestě od kaple do obce stával pod lípou kdysi kříž, pod nímž měl být hrob maďarských příslušníků wehrmachtu, kteří na tomto místě zahynuli v roce 1945. Později zde byl vztyčen pomník obětem 2. světové války. Pomník najdeme i na návsi, kde jej zdobí socha T.G. Masaryka. Nedaleko stojí i opravený kříž. Pamětní deska na budově staré školy připomíná, že tato byla nákladem obce postavena už v roce 1868. O rok starší je kříž postavený Kateřinou a Františkem Vláčilovými při cestě k hřišti, kde stojí nejen kostelík, ale i místní restaurace Koliba.
Mezi další památky pak patří některé zachovalé hanácké selské statky či socha Panny Marie při cestě z Bukovan do Velké Bystřice, kterou nechala postavit rodina Hradilova. Bukovany nabízejí také krásné výhledy na Olomouc a okolí, stejně jako na panorama Sv. Kopečku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
