Dějiny kuchyně: Prvorepublikové Lázně Poděbrady? Krom léčby jste si mohli dát lína přímo z Labe
K životu středních a vyšších vrstev meziválečného Československa patřilo trávit pár dní v roce v lázních. Co byste si tam mohli dát dobrého „na zub“? Je léto roku 1936, jste v Poděbradech, malém hotýlku Na Račanech.
„Hotel Na Račanech se nedá srovnávat s jáchymovským luxusním Radium Palace. Ani není proč, bývalo tady moc příjemně a středostavovská klientela sem chodila na dobré hovězí nebo na labské líny na másle,“ říká spoluautor rubriky Dějiny kuchyně Roman Vaněk.
Podobná místa podle historika Martina France tehdy vyhledávala skupina českých vlastenců. V západočeském trojúhelníku totiž vládla němčina. „Poděbrady pro ně byly to pravé, a to už od založení lázní v roce 1908.“ Tehdy jim stačil jen jeden rok od navrtání hned tří veřejně přístupných minerálních pramenů.
Poděbrady a Vlasta Burian
Za slávou Poděbrad stál věhlasný kardiolog Stanislav Libenský. Byl to velký propagátor „léčivé poděbradské vody jako prostředku proti chorobám srdce a oběhového ústrojí“. V roce 1930 jste mohli pít léčivou vodu dokonce z 16 pramenů a ubytovat v nejedné ze zajímavých funkcionalistických staveb.
Propagaci lázním ale nejvíc pomohla komedie Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem (1934). Ve filmu je krásně vidět i nádherné a tehdy i hypermoderní poděbradské nádraží nebo místní koupaliště.
Na konci 30. let bylo v Poděbradech devět hotelů, včetně tradičního Na Račanech. Vlastníkem hotýlku ve východní části Poděbrad směrem na Hradec Králové byl Josef Blecha. „V nabídce jídelního lístku z roku 1936 najdete hlavně českou stravu, ceny jsou opravdu příjemné,“ komentuje Vaněk.
Co jste si mohli zobnout?
„I v Praze bychom museli zaplatit výrazně víc za sezónní květák, kterým je menu poseté. Malé večeře za 5 prvorepublikových korun.“ Polévky mají ale jen dvě: podle zavedených pravidel jednu hnědou (hovězí nudlová za korunu a bílou květákovou, která je o padesátník dražší). Kdybyste chtěli „něco studeného“ po polévce, máte na výběr sýr, a to ementál, třený rokfór, sýr smetanový i sýr dezertní. A k tomu dvě úpravy sardinek – buď s máslem za pět korun, nebo o korunu levnější s citronem. „Potvrzuje se tak, že máslo bylo vždy trochu luxus,“ říká Franc.
Lín? Pravá delikatesa
Poděbradský hotel měl nabídku spojenou i s místní řekou, protože jste si mohli dát smaženého labského línka s bramborem, vařeného s máslem či pečeného. „Línek rozhodně není špatná ryba, jen se na ní teď trochu zapomnělo. V roce 1936 šlo ale o delikatesu! Stejně jako třeba labský cejn. (Podává se smažený s bramborem.)“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
