Dělníci opravují železobetonový plášť vysílače na vrcholu Pradědu. Práci jim komplikuje silný vítr

Vyjela jsem výtahem do čtvrtého patra a po schodech teď mířím na nejvyšší střechu vysílače, kde se už zhruba dva měsíce pohybuje skupina dělníků. „Opravuje se železobetonový plášť vysílače,“ vysvětluje stavbyvedoucí Jiří Tomala.

Na opravě tady pracuje šest lidí. Aktuálně jsou tu čtyři výškoví pracovníci, mezi nimi Jan Zoubek. V pohybu po střeše jim pomáhá jen lávka. „Zpočátku byla jedna, teď už tu jsou dvě pro urychlení prací. Každá lávka je jištěná na čtyřech lanech,“ popisuje Zoubek.

Společně míříme na plošinu. Nejdřív si musím vzít úvazek a helmu a pak už pomalu stoupáme vzhůru. Jan Zoubek má s sebou pistoli, kterou používá k nástřiku hydrofobního nátěru. „Odpuzuje vodu. Uzavře v podstatě celý ten dřík, je paropropustný, ale nepropustí vodu. To znamená, že v zimě, což je největší problém, ta voda steče, nevytvoří se námraza a nevytvoří se ty velké boule sněhu, které tady bývají,“ komentuje. Lávka se s námi trochu houpe. „Občas se tu cítíte jako na lodi, ale zvyknete si,“ usmívá se Zoubek.

Přestože dělníkům přálo přes léto počasí, už teď jsou v mírném skluzu. Práce jim zkomplikoval především silný vítr, se kterým tu téměř denně musejí bojovat. „Ten tady samozřejmě řádil a byly i situace, kdy kluci museli přestat pracovat, protože nebyli schopni ty lávky uřídit,“ dodává stavbyvedoucí Tomala.

Vysílač Praděd|foto: Andrea Švubová

Vysílač by měli dělníci opustit zhruba za 14 dní. České radiokomunikace plánují do budoucna i další investice.