Den české státnosti je svátkem, který potřebuje oprášit, říká pedagog Jiří Blažek

6. říjen 2017

Už ani dospělí totiž nemají znalosti z historie. Den české státnosti vnímají spíše jako volno na chalupu a možnost prodlouženého víkendu. Proč tomu tak je? Důvody můžeme hledat v mnoha rovinách. V první řadě je to nastavení našeho školství, které nás po generace vede více k biflování obrovského množství učiva, které pak většinou zapomeneme, než k hledání souvislostí.

Podle učitele Jiřího Blažka dnešním studentům chybí emocionalita. Panuje mezi nimi počáteční nastavení, že škola je přece „těžká nuda“! Chybí jim zájem a zanícení pro věc. Otázkou ovšem je, zda naši učitelé dokážou ve svých studentech ono nadšení probudit. A zda je to vůbec při dnešním nastavení školství, kdy na nic není čas, možné.

Dalším z důvodů je snad i to, že v evropském kontextu jsme se jako národ stali bezvěrci. A konečně za to může i „ta naše povaha česká“. Podle Jiřího Blažka jsme individualisté, kteří nedovedou hrát společně na bránu. Jako národ se buď silně podceňujeme a trpíme sebemrskačstvím, nebo se ocitáme v opačném extrému, kdy se snažíme stát proti všemu a všem. Ani jedno ale není správně.

Svatý Václav politikem ve 20. století

Postava knížete Václava je dle historických pramenů i názoru pedagoga Jiřího Blažka zidealizovaná. Přesto se ke svatému Václavovi upínáme ve všech důležitých momentech našich dějin. Vzpomeňme například rok 1948, 1968 a tanky na Václavském náměstí, připomeňme Palachův týden a v neposlední řadě události listopadu 1989. Kníže Václav se v přeneseném slova smyslu vlastně stal politikem ve 20. století.

Pedagog Jiří Blažek|foto: Zora Ježková

Neměli bychom ale zapomínat, že ve své době to byl právě kníže Václav, který přivedl český národ do Evropy! Jak to? A proč vlastně slavíme 28. září jako Den české státnosti? Poslechněte si celý rozhovor se středoškolským pedagogem, učitelem dějepisu a milovníkem historie Jiřím Blažkem.

autor: zos