Den české státnosti je svátkem, který potřebuje oprášit, říká pedagog Jiří Blažek

6. říjen 2017
Svatý Václav na průčelí olomoucké katedrály

Už ani dospělí totiž nemají znalosti z historie. Den české státnosti vnímají spíše jako volno na chalupu a možnost prodlouženého víkendu. Proč tomu tak je? Důvody můžeme hledat v mnoha rovinách. V první řadě je to nastavení našeho školství, které nás po generace vede více k biflování obrovského množství učiva, které pak většinou zapomeneme, než k hledání souvislostí.

Podle učitele Jiřího Blažka dnešním studentům chybí emocionalita. Panuje mezi nimi počáteční nastavení, že škola je přece „těžká nuda“! Chybí jim zájem a zanícení pro věc. Otázkou ovšem je, zda naši učitelé dokážou ve svých studentech ono nadšení probudit. A zda je to vůbec při dnešním nastavení školství, kdy na nic není čas, možné.

Dalším z důvodů je snad i to, že v evropském kontextu jsme se jako národ stali bezvěrci. A konečně za to může i „ta naše povaha česká“. Podle Jiřího Blažka jsme individualisté, kteří nedovedou hrát společně na bránu. Jako národ se buď silně podceňujeme a trpíme sebemrskačstvím, nebo se ocitáme v opačném extrému, kdy se snažíme stát proti všemu a všem. Ani jedno ale není správně.

Svatý Václav politikem ve 20. století

Postava knížete Václava je dle historických pramenů i názoru pedagoga Jiřího Blažka zidealizovaná. Přesto se ke svatému Václavovi upínáme ve všech důležitých momentech našich dějin. Vzpomeňme například rok 1948, 1968 a tanky na Václavském náměstí, připomeňme Palachův týden a v neposlední řadě události listopadu 1989. Kníže Václav se v přeneseném slova smyslu vlastně stal politikem ve 20. století.

Pedagog Jiří Blažek

Neměli bychom ale zapomínat, že ve své době to byl právě kníže Václav, který přivedl český národ do Evropy! Jak to? A proč vlastně slavíme 28. září jako Den české státnosti? Poslechněte si celý rozhovor se středoškolským pedagogem, učitelem dějepisu a milovníkem historie Jiřím Blažkem.