Dezinformace o nemoci covid-19 se šíří rychle, mapují je odborníci z projektu E-Bezpečí
Jejich průzkum, který probíhal na přelomu listopadu a prosince 2020, sledoval první i druhou vlnu epidemie. Kamil Kopecký a Dominik Voráč potvrzují, že většina falešných zpráv do České republiky přichází ze zahraničí. A zdůrazňují, že je potřeba informace ověřovat.
Třeba tu o chřipečce, spiknutí elit, umělém vyvolání hospodářské krize, nové biologické zbrani, o spojení nemoci covid-19 se sítěmi 5. generace, léčbě slivovicí, pozitivním působení česneku a medu, preventivním užívání antibiotik, vkládání čipů do nosů apod.
Žijeme v době infodemie, tedy informační pandemie. Jsme zahlceni zprávami. Těžko se orientujeme, navíc prý špatným zprávám věnujeme více pozornosti. „Určitě pomůže vybrat si nějaké důvěryhodné zdroje,“ radí Kamil Kopecký.
„To, co chceme slyšet, si obvykle neověřujeme a nehledáme jiné názory. Nesmíme ale pracovat s dojmy,“ je přesvědčený Dominik Voráč z olomoucké pedagogické fakulty. Mediální gramotnost znamená umět odlišit pravdivé od nepravdivého, orientovat se ve světě internetu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
