Díky sloupovitým ovocným stromům můžete pěstovat ovoce i na malé ploše
Pěstování sloupovitých ovocných stromů není jen móda, ale také dobrý nápad, jak na menší plochu dostat více stromů. Tento typ stromů totiž vytváří štíhlý válec o průměru zhruba jen 140 cm.
Většina odborníků se shoduje, že lepší je vysazovat stromky na podzim, menší mrazíky jim totiž nevadí a do jara dobře zakoření. Do výsadbové jámy nedáváme hnůj, který by čerstvé kořínky spálil. Lze ale přimíchat lopatu dobrého kompostu do zeminy, kterou budeme stromek zasypávat. Při hloubení jámy si rozdělíme svrchní a spodní část zeminy. Tu svrchní, s vyšším obsahem organických látek, pak dáme ke kořínkům, na povrch naopak dáme část spodní. Než stromek poporoste, vyplatí se dát k němu kolík, aby ho nevyvrátil vítr.
Zalévání, hnojení a střih
Při současných suchých rocích je potřeba ovocným stromům závlahu dodávat, hnojit můžeme až druhý rok po výsadbě.
Když stromek doroste potřebné výšky, zpětným řezem ho můžeme zkrátit. Pokud střiháme v koruně, pak zcela opačně, než u klasických stromů, kde se řez provádí nad očkem, které jde ven z koruny. U sloupovitých naopak řežeme nad očkem, které směřuje dovnitř.
Při správné péči je plodnost stromů uspokojivá. Pokud máte rádi novoty, vyzkoušejte vedle jabloní a klasických peckovin i mezidruhové křížence, například meruňkotřešeň nebo broskvošvestku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
