Do areálu Hospitalu Kuks se vrátila původní podoba zahrady, která zásobovala barokní lékárnu

Cílem přestavby bylo co nejvíce přiblížit areál původnímu účelu a pokud možno vrátit sem některé činnosti. Je tedy logické, že právě zahrada by měla, tak jako v době zakladatele Františka Antonína Šporka, sloužit především pro barokní lékárnu.

Léčivé byliny tu členové řádu pěstovali, aby z nich vyráběli léčivo. K původním léčivým bylinám pěstovaným v 18. století přibyly i rostliny, které se pěstují dnes a v kukské zahradě najdou návštěvníci i zástupce jedovatých a alergizujících rostlin, s nimiž se mohou setkat v přírodě. Příchozího by ale neměla zarazit třeba kopřiva, šťovík nebo hluchavka, protože i ty jsou významné léčivky.

Květinové záhony|foto: Jiřina Šmídová

Jak se z bylin stane lék?

V novém kabátě se v parku objevila i sušárna bylin, kde je možné vidět jak původní technologii sušení na roštech pomocí proudícího vzduchu, tak i moderní způsob řízené úpravy a získávání čisté drogy. Kdysi tu milosrdní bratři sušili léčivky pro své pacienty a chovance hospitalu, ale také místním lidem, kteří si sem mohli bylinky přinést a odnesli si čistý lék.

Zahrady našich babiček, sady našich dědečků

Byliny pro barokní lékárnu|foto: Jiřina Šmídová

Vedle desítek druhů léčivých bylin najde návštěvník v záhonech i květiny a rostliny, které kdysi bývaly hojné v zahradách našich předků. Jako třeba mišpule, kdoule, kohoutek, karafiát nebo červená řepa, černá ředkev nebo tuřín. Do části zahrady se vrátil i ovocný sad se starými odrůdami hrušní, jabloní či třešní.

Přijdete-li se podívat do areálu Kuks, nezapomeňte nasát atmosféru v bylinné zahradě plné vůní mateřídoušky, dobromyslu, máty či tymiánu.