Do dějin prastarého kostela sv. Štěpána na Hradisku

Kaple sv. Štěpána na Hradisku

Olomoucké Klášterní Hradisko je skutečnou kronikou historie nejen tohoto místa, ale také celého současného kraje. Mnoho obcí je poprvé zmíněno právě v zakládací listině kláštera a je jisté, že zdejší řeholníci sem donesli vzdělanost. Na druhou stranu už před založením kláštera zde byly prokazatelně stavby, které dokládaly křesťanskou příslušnost prastarých obyvatel okolí Olomouce. Jednou takovou stavbou je kostelík sv. Štěpána.

Kostel prokazatelně existoval ještě před založením kláštera. V jeho zakládací listině je totiž uvedeno, že je přifařen ke kostelíku sv. Štěpána, o němž je psáno, že stával před hradbami. Lidová tradice tvrdí, že už v roce 973 byl kostelík farním chrámem, který byl spravován olomouckým biskupstvím.

Pověst o Břetislavovi a Jitce, kterou zaznamenal kronikář Kosmas vypráví o Břetislavovi, který měl být prvním přemyslovským vládcem Moravy a o jeho únosu princezny Judity ze svinibrodského kláštera. Tu prý měl dopravit do Olomouce, kde se s ní oženil. A následně vybudoval na levém břehu řeky Moravy malý hrádek jako letní opevněné sídlo. U něj později měl vzniknout i kostel sv. Štěpána.

Pravdou je, že pověst je v některých detailech docela nepřesná a později byla mnohokrát komolena. Další pověst také popisuje, že z kláštera ale i z olomouckého hradu vedla do kostelíka sv. Štěpána tajná chodba, v níž prý byli zazděni nehodní mniši. Ale i tato informace asi patří jen do legend a bájí.

Olomoucká radnice - pohled z věže na Klášterní Hradisko

Naopak spolehlivé prameny uvádějí, že v roce 1136 kostel biskup Jindřich Zdík vyměnil za chrám sv. Mořice, který naopak patřil hradišťským benediktinům. Zdaleka to však není jediná zpráva o kostele. Zpráva z počátku 18. století jej umisťuje na místo u jakéhosi lomu, kam musel být zbudován dřevěný most, aby tam prošlo procesí. Definitivní zánik této prastaré olomoucké památky je datován do doby vlády opata Sancia, tedy mezi léty 1721 – 1732, kdy byl kostelík zbořen.

Je nutné říci, že kostelík, nebo spíše kapli sv. Štěpána najdeme při budovách Klášterního Hradiska i dnes. Původně byl postaven jako tzv. prelátská kaple a to v letech 1726 - 1732. Jako centrální kostel tehdy sloužil konventní chrám Nanebevzetí Panny Marie, který stával uprostřed současné stavby klášterního areálu. Po přeměně kláštera na nemocnici byl ale zrušen. Naopak kaple zůstala v církevní správě i nadále.

Stavba, která v sobě nese prastarou tradici sv. Štěpána je k vidění i z vnějšku areálu Hradiska a to na jeho východní straně. Je vybudována na půdorysu elipsy a je spojená na západě chodbou s východním křídlem budovy. Podobu elipsy má i sakristie kaple a celá stavba působí docela nezvykle. To podtrhuje i využití oválných oken i střechy v podobě kopule ukončené malou věžičkou – sanktusníkem.

Také v interiéru je kaple skvostně zdobena. Barokní duch je zde znát na každém kroku. Oltář s centrálním obrazem, kazatelna i nástropní malba, stejně jako varhany z roku 1740, které jsou připisovány Antonínu Richterovi, stojí za vidění. Prostě baroko. A krásné! A navíc tradice, která přetrvává více než 1000 let.

Poslouchejte ve čtvrtek 26. prosince.