Do Úpice v Podkrkonoší se můžete vydat za rodinou Čapkových. Čekají vás pohádky i národopis
Úpice je malé městečko v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Své dětství a mládí tam od roku 1890 prožívaly děti Antonína a Boženy Čapkových: Helena, Josef a Karel. Místní si toho velmi považují a slavnou rodinu tu na řadě míst připomínají. Městečko se totiž díky Karlu Čapkovi stalo i pohádkovým.
Nejmladšímu synovi Karlu Čapkovi bylo v době, kdy se rodiče přestěhovali z Malých Svatoňovic do Úpice, teprve půl roku. Pro Karla i jeho dva sourozence Helenu a Josefa se městečko stalo místem dětských dobrodružství a dospívání, ale i zdrojem inspirace pro budoucí tvorbu. Ovlivnila je i kulturní a osvětová práce jejich tatínka Antonína a sbírání ústní lidové slovesnosti maminky Boženy.
Všechny tři děti tu chodily do školy. Helena do dívčí školy pod farou, Josef a Karel do Chlapecké obecné a měšťanské školy na Blahovce, která se dnes jmenuje Základní škola Bratří Čapků. Školní léta pozdějších umělců tu dnes připomíná pamětní deska na fasádě.
Lenča, Peča, Íček a Úpice
Důležitým místem pro jejich zdejší život byla tehdy nová vila, která stojí v centru Úpice. Pro doktora Antonína Čapka ji postavil Josef Rejsek. Stavba byla dokončena za pouhý rok v roce 1890. Rodina v ní žila do roku 1907, pak byl dům prodán R. Morawetzovi, který jej nechal částečně přestavět.
Lenča, Peča a Íček, jak se v dobách jejich dětství říkalo sourozencům Čapkovým, se v tatínkem milované zahradě schovávali ve větvích stromu a dorozumívali vlastním indiánským jazykem. Tatínek Antonín byl nadšeným zahradníkem a tuto svou lásku a vztah k přírodě už tehdy předal i svým dětem. Odsud to pak určitě nebylo daleko ke knížce Karla Čapka Zahradníkův rok.
Dnes ve vile sídlí služebna Policie ČR. Druhé patro s expozicí rodiny Čapkových je ale přístupné a policisté vás tam na požádání rádi pustí.
Pošťák Kolbaba i doktor z Úpice
V příbězích Karla Čapka z knížky Devatero pohádek se Úpice často objevuje. Pro autora to byla nejen inspirace, ale i pěkná vzpomínka na úpické roky. Třeba ve Velké doktorské pohádce vystupuje kromě lékařů z Hronova, České Skalice nebo Hořiček také doktor z Úpice MUDr. Antonín Čapek byl přitom uznávaným a váženým úpickým obvodním a továrním lékařem.
Pohádka pošťácká se odehrává přímo v městečku. Poštovní úřad dřív sídlil na úpickém náměstí, kousek od kostela sv. Jakuba. Je to dům čp. 36 a na pošťáka Kolbabu a souvislost s Čapkovou pohádkovou tvorbou vás upozorní tabulka na fasádě. O Čapkově rodině a době, kterou prožili v Úpici, se víc dozvíte v expozici Městského muzea a galerie J. W. Mezerové na Masarykově náměstí.
Expozice mapuje zdejší sedmnáctiletý pobyt Čapkových, dětství a mládí Heleny, Josefa a Karla a jejich další osudy. Část je věnovaná Devateru pohádek a jejich vztahu ke zdejšímu kraji. Potěší vás tu ale i národopisná expozice, která má svůj základ ve sbírce předmětů shromážděných z iniciativy Antonína Čapka. Přibližuje podobu domácnosti a každodenního života na Úpicku.
Pozornost si zaslouží i samotná muzejní budova, tak zvaná Stará radnice. Raně barokní dům z roku 1678 postavil Kašpar Klopt, zadní trakt byl dostavěn v roce 1822. Hodiny na věži z roku 1665 prý patří mezi nejstarší v Čechách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
