Dobrovolníci ze spolku Berlička nastudovali divadelní hru. S lidskostí i humorem se v ní dotýkají citlivých témat
Sebrali odvahu, vystupují na veřejnosti a výtěžkem z představení opět pomáhají. Dobrovolníci ze spolku Berlička – i když neherci – nastudovali divadelní hru Hotel sen, v níž se snaží otevírat citlivá témata.
„Snažíme se lidem ukázat, co je to vlastně blízkost, jak důležitá je nebo co znamená být dobrovolníkem,“ dává nahlédnout do děje představení David Kuneta, dobrovolník ze spolku Berlička a iniciátor divadelního projektu.
Představení Hotel sen se uskuteční ve čtvrtek 11. června v 19:00 v olomouckém Jazz Tibet Clubu.
Lidé se pouštějí do dobrovolnictví z celé řady motivů, které kombinují touhu pomáhat druhým s osobním rozvojem a hledáním hlubšího smyslu života.
„Život by neměl být jen o výměnném obchodě, že dělám něco pro něco. Ale nezištnost, obrovská láska, to jsou věci, které člověka nesmírně nabíjejí,“ dodává Martina Žembová, herečka, divadelní režisérka a dramaterapeutka.
Díky dobrovolnictví si člověk vyzkouší i nové role, objevujete své hranice a schopnosti, což může pomoci i v kariérním růstu. A právě téma rolí, do kterých v životě vstupujeme, nabízí dramaterapeutické divadlo pod vedením Martiny Žembové, které se promítlo do divadelního projektu Hotel sen.
Život by neměl být jen o výměnném obchodě, že dělám něco pro něco.
Martina Žembová
Hrají v něm neherci, dobrovolníci a otevírají témata blízkosti, podpory, péče i smrti prostřednictvím uměleckého přesahu.
Více si poslechněte v komplením záznamu rozhovoru s Martinou Žembovou a Davidem Kunetou.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.