Docela obyčejné dny v ulicích Liberce od 70. let minulého století až do roku 2018. Petr Šimr a jeho Portrét města

Liberecký fotograf Petr Šimr vydal knihu s působivými černobílými snímky, které zachycují dnes už neexistující, kdysi známá, místa v Liberci. Jeho knihou Portrét města spolu s ním listovala moderátorka Iveta Kalátová.

Čtěte také

„Poslední fotka tam je, tuším, z roku 2018, ale ta poslední kapitola už je taková docela prořídlá, co se týká let, ve kterých jednotlivé fotografie vznikaly,“ připouští fotograf Petr Šimr, který přišel svou knihu Portrét města představit.

20. ledna 2023 spolu s fotografem Jiřím Jiroutkem zahájili v Malé výstavní síni na náměstí Dr. E. Beneše v Liberci výstavu Špitál. „Tyhle fotografie jsem vytvořil před zhruba necelými 10 lety, když jsem byl v nemocnici na operaci, a Jirka Jiroutek tam byl vloni, takže nás dělí 10 let. On má fotky čerstvý a já je mám usazený už 10 let. Dohromady nás v podstatě dala kurátorka Malé výstavní síně Jitka Mrázková, která nás slyšela, jak se o tom bavíme, tak říkala ‚Pánové, z toho udělat výstavu...‘ No, tak jsme ji udělali,“ prozrazuje Petr Šimr původ nápadu na svou aktuální spolu-výstavu.

A kdy došel k přesvědčení, že je na čase udělat knihu? „Tu myšlenku jsem nosil v hlavě hodně dlouho, ale já sám knihu nejsem schopný vydat, prostě na to nemám peníze. A je k tomu zapotřebí několik lidí, v první řadě spolupracovník, kterému se říká kurátor. A tím byl Luděk Lukuvka ze Severočeského muzea. A potom nějaký dobrý grafik, který umí pracovat s fotografií, který má zkušenosti, a to byl Sam Mikolášek. Knihu Portrét města tedy vydalo Severočeské muzeum a já jsem jim za to nesmírně vděčný,“ odtajňuje autor snímků.

Petr Šimr nebyl vždy fotografem. „V roce 1972, když jsem přivedl svou ženu do jiného stavu, tak jsem si pořídil foťák, protože mě napadlo, že bych chtěl fotografovat, jak mi dítě roste a dospívá. Ze svého dětství jsem měl hrozně málo fotek, tak jsem to chtěl touto cestou napravit.

Časem se to překlopilo do zájmu o okolí a téměř od začátku jsem fotografoval i to okolí. Například v Ruprechticích, na sídlišti, v Rychtářské ulici v nově postaveném sídlišti, kde nebylo ani stéblo trávy, tam, kde jsou dnes 20metrové stromy. A i když tyto fotografie nejsou technicky dokonalé, tak vypovídají o tom, jak to tam vypadalo,“ vrací se ke svým začátkům.

Proč je spousta fotografií Petra Šimra s tématikou dopravního podniku? Jak je kniha Portrét města rozdělená? Zná se fotograf s některými lidmi ze svých fotografií? Jak vnímá přechod z klasické fotografie na digitální? A které místo v Liberci má pro Petra Šimra takzvaný genius loci, tedy „ducha místa“? Poslechněte si záznam rozhovoru.

Spustit audio

Související