Dokument „R“ jako Romové přibližuje studentům historii romské menšiny
Desítky Romů sdílely pro sbírku Paměť národa své osobní a rodinné příběhy. Třináct z nich je součástí kinopříběhu R jako Romové, který je určen pro středoškoláky. Studenti se tak mohou dozvědět o životě jedné společenské skupiny z pohledu tří generací pamětníků, kteří patří k původním českým a moravským Romům a Sintům, nebo k těm, kteří přišli ze Slovenska po válce.
„Kinopříběhu říkáme “sametový” a máme připravenou řadu programů, které připomínají 2. polovinu 20. století a Sametovou revoluci. Historie romské menšiny v ČR tam jednoznačně patří, jde o naše spoluobčany. Náš film ukazuje, jak málo o nich vlastně víme,” říká Tomáš Spáčil, koordinátor vzdělávacích projektů Post Bellum, podle kterého spolu minulost a současnost jednoznačně souvisí.
Mnoho středoškoláků nemá dostatečné znalosti o našich moderních dějinách. O historii romského národa často slyší poprvé.
„Romové v ČR opravdu čelí neustálé diskriminaci. Jde o jeden z problémů, které nám stále vytýká například Rada pro lidská práva OSN. My věříme, že tím, že ukážeme, co si tato komunita zažila, můžeme situaci alespoň trochu zlepšit.”
Dokumentarista Paměti národa a jeden z tvůrců kinopříběhu R jako Romové Jan Blažek vyjmenovavá jednotlivá témata, kterých se kinopříběh dotýká:
„Jde o desítky rozhovorů, které byly pořízeny pro sbírku Paměť národa s našimi romskými spoluobčany. Z výpovědí jsme poskládali mozaiku výroků, které se týkají romského holokaustu nebo nuceného osazování po 2. světové válce. Nevyhýbáme se ani tak ožehavému tématu jakým jsou nucené sterilizace. A nakonec Romové přidávají to, co sami považují za esenci romství.”
V kinopříběhu promlouvá celá řada romských osobností, včetně Eleny Gorolové, která dlouhodobě usiluje o odškodnění romských obětí nucené sterilizace.
„Kdybych měl někoho zdůraznit, tak je to rozhodně nedávno zemřelý Čeněk Růžička či Rudolf Murka, tedy představitelé ještě té původní generace českých Romů a Sintů. Ale potom samozřejmě i zástupci generace, která přišla po válce ze Slovenska, např. pan Torák.”
Podle Tomáše Spáčila by měly být soudobé dějiny zařazeny do výuky na základních a středních školách, protože jsou neodmyslitelnou součástí našeho kulturního a společenského odkazu.
„Běžná praxe, která nedávno vyšla i z běžného dotazníkového šetření České školní inspekce, říká, že se končí 2. světovou válkou a do soudobých dějin, které jsou často chápány jako období po válce, učitelé moc nevstupují. Je to hodně o konkrétní škole a učitelích.”
“Situace s výukou moderních dějin na základních a středních školách není ideální, ale snažíme se být těmi, kteří ukazují že má smysl tyto dějiny učit. Už jen kvůli tomu, že se dobře propojují s moderním světem a mohou nás v lecčem posunout.”
Kinopříběhy jsou inovativním a edukativním nástrojem v rámci vzdělávacího programu paměti národa. Poslední roky si získává stále více pozornosti od učitelů i studentů na základních a středních školách na různých místech ČR.
„Učitelé si především chválí to, že mají jeden konkrétní program k dané problematice, která navíc není běžně nabízená. Tedy například R jako Romové, nebo náš nový kinopříběh Let 096 k emigraci po srpnu 1968.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka