Dolní Bušínov aneb Bozeňov je rekreační oblastí Zábřežska už od 30. let
Jedním z nejnavštěvovanějších míst, kam míří lidé ze Zábřeha a okolí za koupáním a odpočinkem, je chatová oblast Dolního Bušínova. Takto to ale v Zábřeze řekne jen málokdo, tam se totiž jezdí na Bozeňov. Oba tyto názvy patří chatové a rekreační osadě asi deset kilometrů jihozápadně od Zábřeha.
Oblast je umístěna v poměrně úzkém lesnatém údolí Bušínovského potoka pramenícího pod silnicí mezi Křižanovem a Hynčinou. Pávě zde v centru osady se potok stéká s dalším významným tokem Jahodnou, na které byly v minulých letech vybudovány dvě přehrady.
Když jsem zmínil dva názvy této osady – tedy Bozeňov a Bušínov, je nutné říci, že oba tvary jsou správné. Na místě dnešní osady totiž stávala vesnička, jejíž počátky sahají až do 13. století, a ta používala oba názvy. V listině z roku 1273 je mezi vesnicemi přifařenými do poměrně vzdálené Zvole uváděna ves Pobitz. Později je její název uváděn jako Bozdiaynow a ještě později Buzinov.
Je zajímavé, že tato osada velmi brzy zanikla. V roce 1526 je již uváděna jako pustá, i když ne docela. Jan Březina ve své knize Zábřežsko v období feudalismu uvádí, že na Bozeňově stávala huť páně Stanislava a dýmačka. To by potvrzovalo skutečnost, že se v okolí těžila železná ruda a ta se zde také zpracovávala. Koneckonců výchozy železitých rud najdeme v okolí Bozeňova i dnes. Bývaly tu také louky, které využívali lidé z poměrně vzdálené Řepové.
Historie Krchleb, ke které osada po obnovení koncem 16. století patřila, již mluví o Bušínovu – a to hned o Horním a Dolním Bušínovu. Německy se tehdy osady nazývaly Bussele. Zatímco centrem Dolního Bušínova bylo okolí mlýna, který vznikl patrně na místě někdejšího hamru, Horní Bušínov se rozkládal přibližně pod hrází dnešní horní bozeňovské nádrže u cesty do Krchleb. Obě osady měly v roce 1771 celkem 30 obyvatel.
V Bušínově se mluvilo česky
Zajímavé je, že zatímco Krchleby byly v té době téměř výhradně německé, v Bušínově žili obyvatelé hovořící česky. To podporují i jména uvedená v matrikách. Najdeme zde například rody Čechů, Doubravů, Domesů, Exnerů, Fuchsů; objevují se však i jména německá, jako Kneifel, Kirschner, Haupt a podobně.
K postupnému poněmčení místních obyvatel docházelo i kvůli neexistenci české školy. Místní žáci docházeli do školy do Krchleb. Farním obvodem pro Bušínov byla nejprve Zvole. V roce 1785 byla zřízena lokální farnost v nedaleké Dolní Hynčině, a tak lidé z Bušínova docházeli tam.
Místní obyvatelé se živili zejména zemědělstvím. Mlýn zde je uváděn ještě v roce 1930 kdy jej vlastnila rodina Tillů a provozovala zde také pilu. Památkou na mlýn může být i socha svatého Jana Nepomuckého, která stojí za někdejším mlýnem, dnes kolibou. V těchto místech patrně vedl náhon ze zákrutu potoka a přes něj byl postaven most na cestě do Hynčiny. Při stavbě pozdější silnice byl náhon zrušen.
Již od 20. let byla část nemovitostí v Bušínově pronajímána na letní byty. Po druhé světové válce byla část místních obyvatel odsunuta a zbytek se vystěhoval při osídlování okolních německých obcí. Osada se úplně vylidnila, dnes zde nejsou trvale bydlící lidé, byť část chat, které zde vyrostly od 60. let, je trvale obývána.
Právě díky rekreačnímu potenciálu oblasti vyrostla na potoku Jahodnice rekreační přehrada a v 80. letech pak ještě jedna o něco výše jako zdroj pitné vody pro Krchleby. Existovala zde sjezdovka, která však byla zrušena. I dnes je celá oblast zasvěcená zejména rekreaci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
