Doloplazy na Olomoucku byly po celou dobu své existence samostatným statkem
Doloplazy na Olomoucku se rozkládají v prvních kopečcích Tršické pahorkatiny východně od Olomouce. Přestože jen pár stovek metrů od vesnice vede frekventovaná dálnice, i na zdejší návsi má člověk pocit klidné vesnice, rušen jen sem tam projíždějícími auty mířícími do Tršic.
Sledovat historickou pouť obce Doloplazy na Olomoucku je poněkud problematické i proto, že se obec se stejným jménem objevuje poměrně nedaleko na Prostějovsku. Počátky této obec jsou starší, objevuje se v písemných pramenech již k roku 1228. V roce 1233 obec Přemysl Otakar II., tehdy ještě moravský markrabí, věnoval obec cisterciánskému klášteru v Langheimu v Bavorsku, který jej po čase převedl do správy kláštera náležejícího stejnému řádu, ovšem sídlícího na Velehradě.
Pod správou velehradského kláštera zůstala obec až do roku 1719. Pro klášter spravovali samotné panství drobní šlechtici. K nim patřil i rod vladyků z Doloplaz, z nichž nejznámějším je patrně Václav z Doloplaz, který na konci 14. století koupil několik dalších vesnic v okolí a založil velkobystřický statek. Jeho potomci vlastnili i další obce v okolí, například nedaleké Tršice. Bohužel přídomek z Doloplaz používali i drobní šlechticové z výše zmíněné obce na Prostějovsku, a tak dnes máme opět velký problém rozlišit, kdo ke které větvi patří.
Každopádně, velehradský klášter v roce 1719 Doloplazy odprodal, za 15000 zlatých, Kristiánu Alexiovi von Buntsch, po jehož smrti v roce 1764 statek převzal hrabě Antonín Kořenský z Terešova a po něm jeho potomci. V roce 1796 je pak dalším držitelem panství nakrátko František rytíř von Dietrich, který o statek pro dluhy přišel. Pak se držba statku krátce střídala, až jej v roce 1854 kupuje olomoucká metropolitní kapitula.
První zmínka o příslušnosti obce k nějaké farnosti směřuje místní obyvatele do kostela ve Velké Bystřici v 16. století. V pozdějších letech byla obec přifařena do Tršic. V samotné vesnici stávala kdysi na místě dnešního kostela kaple sv. Urbana. Během 19. století se zdejší lidé dvakrát neúspěšně snažili o zřízení samostatné farnosti. Teprve třetí pokus byl úspěšný. Místní obyvatelé před příspěvky na nový chrám v Tršicích dali přednost stavbě vlastního kostela.
V květnu 1894 byl položen základní kámen a již 19. srpna téhož roku byl posvěcen a umístěn kříž na věži a o měsíc později instalovány i zvony do zvonice. Posvěcení samotného kostela se místní však dočkali až o dva roky později v květnu 1896, kdy byl chrám věnován památce svatých Cyrila a Metoděje. Za rok byla dokončena i fara a v roce 1899 bylo potvrzeno zřízení nové farnosti. První kněz, P. Eduard Zlámal nastoupil do Doloplaz v roce 1900. Zajímavostí je, že za zásluhy nový kostel a farnost dostal starosta obce a předseda kostelního stavebního výboru Jakub Johanes, od papeže Lva XIII. jako vyznamenání stříbrný kříž.
Kromě kostela najdeme v obci i další pamětihodnosti. Patří k nim socha sv. Václava, několik křížů, pomník presidenta Masaryka, a také pomník padlých na návsi.
Na místě dnešního obecního úřadu stával ještě na počátku 19. století malý zámeček. Později byl přebudován na hospodářský dvůr a ztratil svou sídelní a správní funkci.
Pamětihodností Doloplaz u Olomouce je rovněž tradice Jízd králů. Ta se i zde bohužel v minulosti vytratila a byla obnovena v roce 1977. Dnes se o ní stará místní hanácký národopisný soubor Olešnica a slavnost probíhá vždy první neděli v červenci, v době doloplazských hodů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
