Doloplazy na Olomoucku byly po celou dobu své existence samostatným statkem

Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl dokončen v závěru 19. století
Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl dokončen v závěru 19. století

Doloplazy na Olomoucku se rozkládají v prvních kopečcích Tršické pahorkatiny východně od Olomouce. Přestože jen pár stovek metrů od vesnice vede frekventovaná dálnice, i na zdejší návsi má člověk pocit klidné vesnice, rušen jen sem tam projíždějícími auty mířícími do Tršic.

Sledovat historickou pouť obce Doloplazy na Olomoucku je poněkud problematické i proto, že se obec se stejným jménem objevuje poměrně nedaleko na Prostějovsku. Počátky této obec jsou starší, objevuje se v písemných pramenech již k roku 1228. V roce 1233 obec Přemysl Otakar II., tehdy ještě moravský markrabí, věnoval obec cisterciánskému klášteru v Langheimu v Bavorsku, který jej po čase převedl do správy kláštera náležejícího stejnému řádu, ovšem sídlícího na Velehradě.

Boží muka u kostela pochází ze 17. století

Pod správou velehradského kláštera zůstala obec až do roku 1719. Pro klášter spravovali samotné panství drobní šlechtici. K nim patřil i rod vladyků z Doloplaz, z nichž nejznámějším je patrně Václav z Doloplaz, který na konci 14. století koupil několik dalších vesnic v okolí a založil velkobystřický statek. Jeho potomci vlastnili i další obce v okolí, například nedaleké Tršice. Bohužel přídomek z Doloplaz používali i drobní šlechticové z výše zmíněné obce na Prostějovsku, a tak dnes máme opět velký problém rozlišit, kdo ke které větvi patří.

Sv. Václav stojí mezi kostelem a školou

Každopádně, velehradský klášter v roce 1719 Doloplazy odprodal, za 15000 zlatých, Kristiánu Alexiovi von Buntsch, po jehož smrti v roce 1764 statek převzal hrabě Antonín Kořenský z Terešova a po něm jeho potomci. V roce 1796 je pak dalším držitelem panství nakrátko František rytíř von Dietrich, který o statek pro dluhy přišel. Pak se držba statku krátce střídala, až jej v roce 1854 kupuje olomoucká metropolitní kapitula.

První zmínka o příslušnosti obce k nějaké farnosti směřuje místní obyvatele do kostela ve Velké Bystřici v 16. století. V pozdějších letech byla obec přifařena do Tršic. V samotné vesnici stávala kdysi na místě dnešního kostela kaple sv. Urbana. Během 19. století se zdejší lidé dvakrát neúspěšně snažili o zřízení samostatné farnosti. Teprve třetí pokus byl úspěšný. Místní obyvatelé před příspěvky na nový chrám v Tršicích dali přednost stavbě vlastního kostela.

V květnu 1894 byl položen základní kámen a již 19. srpna téhož roku byl posvěcen a umístěn kříž na věži a o měsíc později instalovány i zvony do zvonice. Posvěcení samotného kostela se místní však dočkali až o dva roky později v květnu 1896, kdy byl chrám věnován památce svatých Cyrila a Metoděje. Za rok byla dokončena i fara a v roce 1899 bylo potvrzeno zřízení nové farnosti. První kněz, P. Eduard Zlámal nastoupil do Doloplaz v roce 1900. Zajímavostí je, že za zásluhy nový kostel a farnost dostal starosta obce a předseda kostelního stavebního výboru Jakub Johanes, od papeže Lva XIII. jako vyznamenání stříbrný kříž.

Pomník T.G.M. vyzdobený sněhem

Kromě kostela najdeme v obci i další pamětihodnosti. Patří k nim socha sv. Václava, několik křížů, pomník presidenta Masaryka, a také pomník padlých na návsi.

Kříž na kraji Doloplaz

Na místě dnešního obecního úřadu stával ještě na počátku 19. století malý zámeček. Později byl přebudován na hospodářský dvůr a ztratil svou sídelní a správní funkci.

Pamětihodností Doloplaz u Olomouce je rovněž tradice Jízd králů. Ta se i zde bohužel v minulosti vytratila a byla obnovena v roce 1977. Dnes se o ní stará místní hanácký národopisný soubor Olešnica a slavnost probíhá vždy první neděli v červenci, v době doloplazských hodů.