Domácí mazlíčci jsou závazek i odpovědnost. Proč je dobré psa nebo kočku pojistit? Prozradí právník

9. březen 2024

Psy, kočky a jiná zvířata jsou součástí milionu českých domácností. Zvířecí společník je totiž často plnohodnotným členem rodiny. Jaká práva a povinnosti s sebou ale nese vlastnictví domácího mazlíčka? A vyplatí se zvíře pojistit?

Výsostné postavení mají domácí mazlíčci i z pohledu českého práva. „Občanský zákoník výslovně stanoví, že živé zvíře není věc, ale živý tvor nadaný smysly, kterého chráníme především před týráním. Jsou ale případy, kdy se na zvíře jako na věc nahlíží, zejména při jeho koupi, reklamaci nebo náhradě škody,“ vysvětluje Jan Šůra z právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Mnohem pragmatičtější je to pak v případě závodních koní. „Majitel vynaloží velkou částku peněz a očekává návratnost. Jeho investice však může být posléze zmařena v důsledku třeba vrozené genetické vady zvířete. V takovém případě by vlastník koně mohl žádat slevu z kupní ceny, nebo by dokonce mohl odstoupit od smlouvy.“

Závazek i odpovědnost

S chovem mazlíčků se pojí velká odpovědnost. K tomu je třeba připočíst ještě celou řadu právních odpovědností. Rozdělit se dají na veřejnoprávní a soukromoprávní povinnosti.

Čtěte také

„Veřejnoprávní povinnosti stanoví a vymáhá stát nebo obec. Typicky je to poplatek za psa nebo povinnost evidovat psa na obecním úřadě. Spadá sem ale i povinnost uklízet exkrementy nebo zvíře očkovat a čipovat. Soukromoprávní aspekty se pak týkají případů, kdy pes třeba uteče a zakousne sousedovi slepici nebo pokouše jiného psa.“

U domácích mazlíčků se podle Sůry vyplatí zvážit jejich pojištění, které může do jisté míry pokrýt třeba zdravotní náklady. „Je ale potřeba koukat na smluvní podmínky, protože rozsah pojistného krytí se může výrazně lišit. Pokud pes například hodně cestuje, je dobré si ověřit, jaká je územní platnost. Lišit se může i spoluúčast či jaké konkrétní zákroky jsou kryty. Většinou pojišťovny nehradí léčbu genetických chorob. Některé ale třeba nabízejí úhradu za pobyt zvířete někde jinde, pokud se majitelům něco stane.“

Ano, ale bez zvířete

Vlastnictví zvířete je často omezujícím faktorem při hledání obydlí. Podle Šůry ale na to zákon nepamatuje. Pronajímatelé bytů a domů nemůžou omezit právo druhého vlastnit zvíře.

„Je ale samozřejmé, že zvíře nesmí způsobovat nepořádek nebo třeba obtěžovat hlukem. V takových situacích by nájemce mohl o své právo chovat zvíře přijít. Dobrým krokem je třeba domluvit si s pronajímatelem zvýšenou kauci či vyšší nájem. Chovat zvíře ale zakázat nelze. Pokud to je ujednáno ve smlouvě, nepřihlédne se k tomu. Pokud by s tím byla spojena smluvní pokuta, bude rovněž nevymahatelná,“ dodává právník.

Spustit audio

Související