Domašov u Šternberka založili čeští kolonisté podaní klášteru Hradisko

27. listopad 2019

Domašov u Šternberka patří mezi obce, které byly založeny díky dolovaní rud a kovů v oblasti Šternberska. To vysvětluje i jeho polohu poměrně vysoko v kopcích Nízkého Jeseníku, kdy pro zemědělství není toto místo úplně vhodné.

Přesto byla obec založena jako tzv. lánová ves, kdy k jednotlivým domům byl přidělen odpovídající kus půdy. Zakladatelem vesnice byl patrně rychtář, byť o rychtě se v listinách poprvé dozvídáme až k roku 1492.

Nejstarší dějiny Domašova u Šternberka zachycuje listina, kdy král Přemysl Otakar II. údajně potvrdil klášteru Hradisko v majetku sporný les mezi Lašťany a právě Domašovem. Jak se ale ukazuje, listina je pravděpodobně falzum vyrobené někdy ve čtyřicátých letech 15. Století. Vzhledem k tomu, že je většina údajů v listině uvedených pravdivá, dá se předpokládat, že se jedná o dokument vycházející z reálných údajů a tak existenci obce v první čtvrtině 13. století můžeme brát za poměrně reálnou.

Kostel stojí uprostřed návsi

Obec skutečně náležela k majetku kláštera Hradisko až do jeho zrušení v roce 1784, a to i přesto, že si držbu nárokovalo i město Olomouc. Vesnici v odchodu z majetku mnichů podporoval dokonce i král Vladislav, prostřednictvím svého hejtmana, ale poddaní zůstali raději klášteru věrni.

Osada byla založena patrně českými kolonisty, kteří zde žili až do počátku 17. století, kdy začala v listinách týkajících se obce převažovat německá jména.  Poněmčení obce dokonaly útrapy třicetileté války. Za vpádu Dánů prý byla vypálena zdejší rychta a švédské rabování pak dokonal přerod Domašova v německou ves osídlenou nově příchozími osadníky z německých zemí.

Na návsi stojí i pozoruhodná socha piety

Po zrušení kláštera získal od náboženského fondu Domašov Filip Ludvík hrabě Saint Genois. Zajímavé je, jak to bylo se zdejším dolováním. Žádné zásadní stopy po těžbě se zde nedochovaly. I geologové směřují těžbu rud spíše do oblasti západně od Šternberka. Přesto se zde v ústních pramenech stále uvádějí místa, kde se údajně mělo v minulosti těžit, bližší informace o nich však chybí. Jediné co zde spolehlivě dokazuje někdejší těžbu, jsou lomy na břidlici v okolí vesnice.

Obživu zdejším obyvatelům tak muselo nakonec přece jen zajistit zemědělství. Jediným větším provozem zpracovatelského charakteru byl mlýn, zmíněný už k roku 1609, kdy byl jeho držitelem jakýsi Václav Mikl. Dalším významným zdrojem obživy bylo domácí tkalcovství. Byli to mimo jiné i tkalci z Domašova, kteří stáli za rozvojem šternberských textilních manufaktur, kterým dodávali hotové plátno.

Obec po zrušení kláštera získala také vlastní duchovní správu. Z prostředků náboženského fondu byl uprostřed vesnice v roce 1788 vystavěn kostel sv. Martina a už od roku 1762 zde prý existovala kaplanka. Vlastní farnost pak byla ustavena až po roce 1858.

Pozdně barokní chrám zdaleka není jedinou památkou v obci. K těm nejvýznamnějším patří umělecky velmi dobře zpracovaná socha Piety na návsi datovaná rokem 1872. Z roku 1845 je pak kamenný kříž přímo u kostela a v 19. století byly vybudovány v obci také dvě menší kapličky. Socha sv. Antoníčka u silnice k Těšíkovu pochází až z roku 1914.

Obec má krásné okolí. Náhorní plošiny nabízejí půvabné výhledy, údolí Trusovky je pak vyhledávanou cyklistickou a turistickou lokalitou.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.