Dramatická krajina kopce nad meandry Moravy inspirovala lichtenštejnského architekta Hardtmutha
Jedna z cest na vrch Třesín vede kolem Mladečských jeskyní, které v nitru kopec ukrývá, úvozem sáňkařské dráhy pojmenované po slavném zápasníkovi a propagátorovi sportu Gustavu Frištenském.
V lese si můžeme všimnout prohlubní a u cesty tabule naučné stezky, která úkaz vysvětluje. „Je to geologická zajímavost, jmenuje se škrapy a jedná se o sníženiny, které vznikají v důsledku působení vody. Vápenec, který tvoří podloží, je rozpouštěný vodou, a tím vznikají terénní propadliny,“ říká náš průvodce, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Michal Servus.
Přicházíme na okraj lesa nad pastvinu s dobytkem a v pozadí vidíme nad hradbu stromů vyčnívat věže litovelské radnice a kostela sv. Jakuba a Filipa. „Vápencové bradlo kousíček pod námi přechází do údolí Moravy. Zanořuje se pod řeku a na druhé straně se přibližuje k povrchu. Můžeme říct, že pod námi v podstatě teče voda, kterou je z velké části zásobovaná i olomoucká aglomerace. Ta voda se sbírá na bouzovsku v části tohoto Javoříčského krasu, vyvěrá v pramenné oblasti zvané Čerlinka, jde o jeden z nejčistších zdrojů olomoucké pitné vody“ dozvídáme se.
Výše na malé mýtině v bukovém lese vidíme stát poslední sloup a pozůstatky dalších, které kdysi tvořily stavbu podobnou antickému chrámu, Rytířskou síň, dominantu romantického lichtenštejnského krajinářského areálu. O něco níže se ještě dochovala umělá jeskyně Podkova, stavbička zvaná Čertův most, opodál v meandru Moravy obelisk a na skalním ostrohu nad tokem altánek zvaný Templ – Chrám přátelství. V současnosti dřívější areál přetíná dálnice mezi Olomoucí a Mohelnicí a automobilový provoz tu vytváří výraznou zvukovou kulisu.
„Tady se nacházíme v oblasti květnatých bučin, to co vidíme kolem se je starý porost, vidíme stromy v rozpadu, vidíme strukturu, která místy připomíná pralesní společenstvo, mohutné stromy s velmi významným podrostem nového zmlazení a dorůstající generace lesa. Protože se nacházíme nejen v CHKO, ale také v maloplošném zvláště chráněném území, rádi bychom tu nastavili režim, který by vylučoval zásahy člověka a směřoval k samovolnému vývoji,“ prozrazuje stav lesa a plány péče o Přírodní památku Michal Servus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.