Dva tisíce slov podepsalo více než 150 tisíc lidí. Přímočarost manifestu však komunistické vedení vyděsila
Počátkem roku 1968, během takzvaného Pražského jara, se dostali k moci v Československu reformní komunisté, jejichž cílem byly celospolečenské změny v naší zemi. Rychle získali sympatie veřejnosti, ale pro své záměry potřebovali ještě podporu elit.
Předseda Národní fronty František Kriegel proto oslovil členy Akademie věd. Uznávaní vědci jako například Otto Wichterle nebo Miroslav Holub nadnesli hlavní teze prohlášení, které pak zformuloval spisovatel Ludvík Vaculík.
Manifest nazvaný Dva tisíce slov vyšel 27. června 1968 v mnoha denících. Text vyzýval k demokratizaci, varoval před zastavením reforem a dával obyčejným lidem návod, jak i v malém měřítku k obrodě společnosti přispět.
Přímočarost manifestu však komunistické vedení vyděsila, někteří dokonce vykřikovali „Za tím přijdou tanky!” A měli pravdu. Po okupaci v srpnu 1968 čelilo mnoho signatářů Dvou tisíc slov perzekucím. Zmrazení své profesní kariéry se dočkali například Jan Werich, Rudolf Hrušínský, Jiří Menzel nebo Věra Čáslavská. Dva tisíce slov podepsalo více než 150 tisíc lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka